Jméno vsi se objevuje v písemných pramenech poprvé již roku 1207 v predikátu Jana z Toušic. Roku 1388 koupila celou ves kapitula u sv. Apolináře na Novém Městě a v majetku zdejšího zemanského rodu se uvádí pouze dvůr. Podle A. Sedláčka náležela zdejší tvrz jakémusi Vackovi, který dvůr prodává roku 1390. V první polovině 15. století patřila ves Janu Kabátovi a Mikuláši Trmalovi, jenž je považován za zakladatele rodu Trmalů z Toušic; v letech 1462-1472 se v pramenech objevuje Jan Trmal, jeho potomek Bohuslav Trmal pak roku 1519 tvrz a dvůr Toušice prodal městu Kouřim, jehož měšťané neměli pro zdejší panské sídlo využití. Tvrz proto postupně zpustla a je tak popisována i při konfiskaci kouřimského majetku králem Ferdinandem I. roku 1547. O deset později byla sice ještě obnovena jako sídlo Jiříka Hostačovského z Petrovic, ale když zboží koupil roku 1582 Zdislav Říčanský z Říčan a připojil jej ke svému zásmuckému panství, byla toušická tvrz definitivně ponechána osudu.
Zda tedy byla tvrz v Toušicích skutečně postavena již ve 14. století nebo ji založili až Trmalové z Toušic o sto let později zůstává nezodpovězenou otázkou. O jejím původním podřadném charakteru by mohlo vypovídat i poněkud nezvyklé místo založení mimo jádro obce, jihovýchodně od středu vsi naproti mlýnu na skalnatém výběžku nad potokem Vavřinec. Ten tvořil přirozenou ochranu tvrziště na jihozápadní straně, zatímco na protější straně vznikl mohutný ve skále vytesaným příkop, do nějž mohla být zřejmě v případě potřeby rovněž svedena voda z potoka. Dodnes je zde patrné nasucho kladené zdivo kontreskarpové zdi. Terénní situaci na jihovýchodní straně dnes kvůli stavbě mladšího mostu nejsme schopni rozeznat. Na vlastním protáhlém tvrzišti o rozměrech asi 18 x 4 metry se dodnes dochoval dlouhý vnější líc zdi, nejlépe viditelný na severní straně, další zbytky zástavby na vnitřní ploše tvrziště ale již patrné nejsou. Vzhledem k rozměrům staveniště a analogii podobných zemanských sídel lze tak pouze předpokládat, že tvrz tvořila jediná stavba, snad palácového typu. Na základě současných vědomostí je také možné předpokládat, že zbytky tvrze byly po opuštění rozebrány na stavební materiál a tím pádem do značné míry zanikla i archeologická situace. Při pokusech o nalezení archeologického materiálu v rámci průzkumu v květnu 2003 se totiž nepodařilo nalézt žádnou keramiku, která by případně usnadnila datování vzniku tvrze.Text: historie
7.4. 2005 - © T. Durdík (Castellologica bohemica 8, ArÚ, 2002)
|
Přihlášení |
