Známky osídlení v oblasti obce Shrule (Sruthair - Řeka) sahají do začátku doby bronzové. Poblíž dnešního mostu přes řeku Black River byla nalezena dvojice oštěpů s kamennými hroty. Jeden z nich byl datován laboratorním rozborem v Dublinu. Patrně již od 5. století zde stál u řeky klášter Cloghvanaha (Požehnaný kámen). V roce 766 zde došlo k bitvě dvou klanů, vítězných Ui Bruin a poražených Conmacne. V roce 1118 odtud irský velekrál Turlough Mor OConnor vyhnal klan O’Flaherty. Roku 1205 se tudy přehnal Anglonorman Vilém de Burgh (1160-1206) při své ničivé výpravě do provincie Connacht. Vilém byl zakladatelem irské rodové linie de Burgh a otec zakladatele tvrze Shrule. Dnes má v Irsku okolo 19 000 potomků. Irští králové se udrželi v této části Irska, v provincii Connacht, do roku 1235. V tom roce ji obsadilo anglické vojsko pod vedením Vilémova syna Richarda de Burgh (1194-1242).

Richard se stal prvním baronem Connachtu. Na nově dobytém území postavil síť tvrzí, včetně Shrule. Později byl Shrule v rukou Fitzgeraldů, v roce 1280 si totiž na tvrz dělali nároky Richardovi vnuci Jan a Richard Óg (mladý) de Burgh (1259-1326), druhý hrabě Ulsteru. Spor byl urovnán v roce 1300, kdy Fitzgeraldové odevzdali 320 km² půdy v Connachtu de Burghům. V roce 1308 převedl Richard Óg de Burgh Shrule na svého syna Jana. V roce 1381 vypálili Shrule Irové. Tou dobou byl rod de Burgh již poirštěný a přijal jméno McWilliam Burke. V roce 1401 zemřel Tomáš McWilliam Burke, který po sobě zanechal pět synů. Shrule zdědil Walter, zakladatel rodové linie Burků ze Shrule.
V roce 1540 byla irská šlechta nucena požádat anglického panovníka Jindřicha VIII. (1509-1547) o lénní přidělení svých stávajících majetků, čímž formálně uznali jeho svrchovanost. Burkové ze Shrule to ale odmítli, v roce 1570 proto Shrule obsadil první guvernér Connachtu Eduard Fitton. V roce 1574 se nakonec po dalších tahanicích Burkové podřídili. Dle irského zvyku si Burkové volili velitele klanu, při jedné takové volbě v roce 1595 vznikly tahanice. V roce 1610 dal Richard Burke, čtvrtý hrabě z Clanricarde, tvrz Shrule s pozemky do pronájmu Pierci Lynch z Galway. Pierce si postavil nový dům Shrule Grove House na jižní straně řeky. Tvrz pak byla opuštěna a zpustla.
9. února 1642, během Irské konfederační války (1641-1653), bylo u nedalekého mostu zmasakrováno kolem šedesáti protestantských uprchlíků z hrabství Mayo. Miles Burke (1585-1649), druhý vikomt z Mayo, zde předal uprchlíky Edmundu Burke. Edmund je měl bezpečně dopravit do města Galway, místo toho je ale začal se svými vojáky mučit a vraždit. Anglikánský biskup Maxwell a jeho žena byli před popravou svlečeni donaha. Protestantští novousedlíci z Anglie od 16. století zabírali půdu původních Irů (katolíků). Vztahy obou skupin obyvatel byly velmi napjaté, což nakonec během války vedlo k oboustranným masakrům. Burkové, sami anglického (anglonormanského) původu, byli kompletně poirštění a katolíci. Masakr u Shrule trval tři hodiny, přičemž zároveň došlo k souboji obránců a útočníků. Asi čtyřicet přeživších uprchlíků zachránil Ulick Burke a františkáni z kláštera Ross Errilly. Theobald Burke, třetí vikomt z Mayo, byl v roce 1653 odsouzen a popraven za to, že masakru nezabránil. Jeho otec Miles jej pověřil, aby pokračoval v doprovodu s uprchlíky do Galway. Theobald nemohl masakru zabránit, údajně se o to pokoušel, byl ale vojáky odveden. Při soudu proti němu chyběly důkazy, stal se patrně obětním beránkem.
Před Velkým irským hladomorem (1845-1850) měl Shrule 5 085 obyvatel. V roce 1851 to bylo 3 004 obyvatel, příčinou byla hlavně emigrace do Anglie a Ameriky. Populace postupně dále klesala na dnešních 432 obyvatel (2016).

Text: historie
1.10. 2022 - Pavel Semple

Zdroje
(místní informační tabule a online Wikipedie)