O tvrzi na Libuši je tradičně uváděný první zápis z roku 1321, kdy ji měli dobýt měšťané starého města pražského. V jejich držení pak měla být až do třicetileté války. Podrobný výzkum z roku 2009 zaměřený na veškeré zprávy a jejich souvislosti však zpochybnil samotnou existenci obce Libuš v období středověku. Podařilo se prokázat, v roce 1647 Libuš nebyla vypálena, neboť není jmenována v žádném z pramenů kde by v takovém případě uvedena byla.
Soupis pěti držitelů usedlostí z urbáře založeném v roce 1688 tak přináší nové otázky. Desky zemské ani jiné prameny v těchto letech Libuš při prodeji panství neuvádí a jsou předmětem zájmu aktuálního výzkumu. Celé 18. století eviduje urbář na Libuši osm stavení. Jedním z nich (na místě pověstné tvrze) postavený zájezdní hostinec, který nechala vystavět kunratická vrchnost. Zajímavostí této stavby je styl vrcholného baroka s přináležející barokní zahradou. Její obvodní zdivo z velké části dodnes ohraničuje pozemek. Rozvoj obce je spojen s chovem hus, jehož začátky lze datovat do poloviny 19. století s rozvojem v letech 70. Tehdy také obec s již třemi desítkami domů znásobila počet obyvatel. V období první republiky pak velcí husaři tzv. lifranti vyváželi husy nejen na pražské trhy, ale také do zahraničí, zejména Německa. V roce 1933 došlo k osamostatnění osady Libuš od sousedních Kunratic a v roce 1968 byla připojena k Praze. Po připojení Písnice v roce 1974 byli na vlastní žádost obě obce spojeny pod společný NV a dnes tvoří nečíslovanou MČ Praha-Libuš.Text: popis
30.6. 2008 - Matěj Kadlec
|
Přihlášení |
