Městečko pravděpodobně založil král Přemysl Otakar II. již v průběhu druhé poloviny 13. století; v průběhu středověku se stalo věnným městem českých královen či bylo v zástavním držení. Tvrz, označovaná především ve starším období také jako hrad, se poprvé výslovně připomíná roku 1359. Od roku 1395 držel Kostelec Aleš Škopek z Dubé, který byl nesmiřitelných nepřítelem husitů. Ti proto roku 1420 opevněné městečko i s tvrzí dobyli a Kostelec se stal jejich důležitým opěrným bodem. Zde se také roku 1424 ukryl s nepočetným oddílem Jan Žižka z Trocnova před spojeným vojskem Pražanů a šlechty, a i když byla situace pro něj více než složitá, dokázal se nakonec za pomoci posil vedených Viktorinem a Hynkem z Poděbrad a Bočkem z Kunštátu probít přes brod na Labi a ustoupit směrem k Lysé nad Labem, zatímco Pražané utrpěli značné ztráty (uvádí se kolem 3000 mužů).
Po skončení husitských válek byl Kostelec opět zastavován: po roce 1499 se odtud píší Šlechtové ze Všehrd a po nich od roku 1534 Vančurové z Řehnic. V roce 1586 pak císař Rudolf II. zastavené město vyplatil a připojil jej ke svému panství spravovanému z Brandýsa nad Labem, takže původní šlechtické sídlo v Kostelci přestalo sloužit svému účelu a bylo využíváno jen hospodářsky. Od poloviny 18. století zde byla fořtovna a nakonec se budova roku 1864 stala soukromým obydlím, kterým je dodnes.Text: historie
20.6. 2005 - © L. Svoboda (in Encyklopedie českých tvrzí, II. díl, ARGO 2000)
|
Přihlášení |
