Samotná ves Jiřice je jistě velmi starého založení a podle historických pramenů, konkrétně falza z 12. století, měla vzniknout již před polovinou 11. století. Byla po dlouhou dobu v držení staroboleslavské kapituly a někdy od 14. století se stala majetkem pražských měšťanů Františka Rokycanského a Hanze Rosta. V dalších desetiletích se majitelé poměrně často střídali a nakonec se Jiřice staly za císaře Rudolfa II. roku 1584 součástí komorního majetku a byly připojeny k panství Brandýs nad Labem.
Roku 1608 byly ves i dvůr s tvrzí vypáleny Dampierrovým vojskem, ale škody byly zřejmě zanedlouho opraveny, protože již popis z roku 1651 hovoří o velmi dobrém stavu tvrze. Podobný popis z roku 1728, jehož součástí je i zajímavý plán, již zmiňuje pouze občasné využívání pustnoucího „starého zámku“ a dvora, který by navíc padesát let poté rozparcelován. To mělo za následek i rychlý zánik většiny budov původní tvrze, které pohltily soukromé domy. Do dnešní doby se tak z původního poměrně výstavného sídla pražských měšťanů s palácem, vstupní věží a bočními křídly dochovaly kromě valeně zaklenutého sklepa pod č.p. 26 a 27 jen pozůstatky přízemí zmíněné vstupní věže s hrotitým tesaným portálem a vpadlinou pro padací most na čelní (jižní) straně, dnes přístupné z dvorku č.p. 25.Text: historie
15.6. 2005 - © M. Rykl (in Encyklopedie českých tvrzí, I. díl, ARGO 1998)
|
Přihlášení |
