Braškov

Nedaleko Únhoště jest ves Braškov, v níž také tvrz stávala, ale na ten čas není po ní žádných známek. Ves, jež se již r. 1249 připomíná, nebyla jedním statkem, nýbrž rozdělena byla, jako všechny vesnice v kraji, mezi několik zemanův. Známe z nich r. 1285 Zdislava, r. 1318 Oldřicha, a Alberta odjinud z Lukova řečené a r. 1331 Linharta, jenž si najal r. 1357 porostlinu Řisutí bor. Roku 1354 spolčili se Ješek, Hašek a Albert z Braškova dědinami svými v Braškově, Újezdě, Lukově a Kopanině. Hašek (vnuk Havla nějakého rodu neznámého) připomíná se také roku 1364 jako spolupatron kostela Lukovského a seděl roku 1385 na Buštěvsi. Ke konci života svého seděl na Kyšicích, kamž věno manželky své Drahny z Slavětína byl převedl. Po jeho smrti učinila vdova Drahna mnohé skutky milosrdné a žila ještě r. 1422, zdržujíc se v městě Lounech. Současně připomíná se r. 1373 Mareš Malíkovec z Braškova, syn Linhartův, než i později se setkáváme s nějakým Maršem z Hospozína, který držel v Braškově dvůr řečený Odranec, někdy Ješka arcijáhna Kouřimského, a byl r. 1407 purkrabí na Budyni. Grynvald z Braškova vyskytuje se poprvé r. 1389, když věnoval Škonce manželce své na Kystře, Družci a Dobré, avšak r. 1392 prodav to zboží přenesl věno to na Braškov. Vyskytuje se pak r. 1396 v nějakých jednáních o Lukov a roku 1404 jako poručník sirotků Litoltových z Blažimě. Zemřel před r. 1412, manželka pak jeho prodala věno své na tvrzích Kyšicích a Braškově Janovi z Kladna.

Na počátku 15. stol. zakoupil se v Braškově Jaroslav z Nevida, jenž se také psal z Braškova. Držel také Kounov a zemřel před r. 1418, zůstaviv dceru Kateřinu. Naposled jsme jej našli k r. 1416 v jednáních o pozůstalosť Maršovu. Tento totiž (řečený Hospozín) zemřel okolo r. 1416 a zboží jeho, totiž dvůr s dvojím poplužím a úrokem ve vsi provoláno za odúmrť královskou. Tomu odpíraly Kateřina, vdova Maršova a Kateřina synovkyně jeho, ale držitelem se stal Beneš z Vrbna proto, že mu byl Mareš dědictví své v dluhu zapsal. Týž Beneš pak zapsal toto zboží Vaňkovi z Lužce, který se také z Braškova psal a na něm r. 1434 Majdaléně z Miřetic 30 kop zapsal. Zemřel před r. 1454, kdež odúmrť po Hospozínovi po druhé provolávána, avšak Majdaléna vdova po Vácslavovi a Kateřina a Dorota, dcery její, práva svého uhájily. Ale i s jiným vladykami Braškovskými se mezi tím setkáváme. Jan Braškovec zamlouval si roku 1432 pannu Elišku z Landšteina k manželství, a tak zvaný dvůr menší držel v ty časy Drslav z Malovar, syn Zdislavův, po jehož smrti se dostal (1438) Barboře, dceři Buštěveského, a Pavlovi muži jejímu. Konečně se připomíná roku 1434 také Vítek z Braškova, který držel tu tři dvory kmecí, a ty padly po jeho smrti na krále. K r. 1462 dovídáme se, že Jan z Nedvídkova prodal plat svůj na dvořích kmecích v Braškově Mikuláši Knížkovi z Dobroňova. Okolo roku 1485 držel již Beneš z Kolovrat a z Libšteina čásť Braškova, an si tehda odúmrť po Bartošovi krejčím Buštěveském, totiž tři dvory kmecí, vyprosil, a v 16. století patřila již celá věc k panství Buštěhradskému. Tvrz byla již před tím zanikla, ale tvrziště Braškovské s dvorem poplužným připomíná se ještě r. 1602.

Text: historie
18.3. 2017 - August Sedláček: Hrady, zámky a tvrze Království českého VIII.