První zmínka o vsi Bílý Újezdec je z r. 1406, nicméně o tvrzi nemáme bližší informace. Někdy před r. 1475 získává zdejší majetek Bedřich z Donína. Ve vlastnictví jeho rodu pak zůstává Bílý Újezdec až do r. 1611. Tvrz je uváděna v dokumentu z r. 1563. Na přelomu 16. a 17. století tvrz vlastnil jiný Bedřich z Donína, který si v roce 1602 vzal dceru Bořity z Martinic, Izoldu z Martinic. V roce 1611 byl tchánovi donucen prodat veškerý majetek, aby vybředl z dluhů. Poté tvrz přestala plnit funkci panského sídla a přestala být udržována. V r. 1789 byla ves přejmenována na Šternberk. Již v době Václava Hájka z Libočan, který působil jako kaplan v nedalekých Zlonicích, byla voda z pramenů nedaleko tvrze považována za léčivou. Za počátek zdejší lázeňské činnosti lze považovat rok 1800, kdy dala hraběnka Marie Anna Clam-Martinicová posoudit vodu doktorem Františkem Ambrožem Reussem. O půl roku později, v březnu r. 1801, zde byly oficiálně otevřeny lázně. Jako jedna z lázeňských budov sloužila i stará tvrz. Mezi lázeňské hosty patřili Josef Jungmann, Karel Havlíček Borovský či zakladatel Sokola Miroslav Tyrš. Za první republiky byl objekt spolu se sousední novostavbou majetkem Péče o mládež v ČSR, po válce zde byla poddůstojnická škola a od roku 1955 domov důchodců. Dnes je v objektu ústav sociální péče.

Text: historie
4.10. 2008 - Milan Caha

Zdroje
( kol.: Encyklopedie českých tvrzí 1, nakladatelství ARGO, Praha 2005)