Při regulaci Ohře byl místo starého jezu u zámku postaven nový pevný betonový objekt východně pod městem se spádem 2,81 m. Jeho účelem bylo napájet tzv. Malou Ohři (pravostranné rameno mezi Libochovicemi a Budyní) a udržovat hladinu ve slepém rameni v zámeckém parku.
Tehdejší majitel libochovického velkostatku hrabě Herberstein využil spádu na novém jezu k výstavbě vodní elektrárny, která napájela vrchnostenské podniky, zámek a město. Výroba začala roku 1901. O třicet let později byla původní budova rozšířena k severu, nové průčelí zvýrazňují dvě nárožní věžice. Výroba v elektrárně byla zastavena v 60. letech 20. století, zařízení silně zchátralo. K obnově jezu i elektrárny došlo počátkem 21. století. Zachovala se původní budova, zcela byla obměněna technologie elektrárny. V rámci obnovy jezu byl zřízen i rybí přechod. Zbytky původní technologie, vyrobené První českomoravskou továrnou na stroje v Karlíně roku 1900, rezavějí u přístupové cesty k elektrárně.Text: historie
27.3. 2010 - Ivan Grisa
Zdroje
dle H. Hlušičková a kol.: Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, II. díl, Libri 2002