Meteorologický sloup je malá, zpravidla historizující a dekorativní věžovitá stavba s meteorologickými přístroji samostatně postavená ve veřejném prostoru. Původní význam povětrnostních sloupů byl zejména estetický, vzdělávací, popularizační, meteorologický a všeobecně informační. V současné době tyto již technické a kulturní památky z větší části pozbyly základní informační charakter, ale ponechaly si význam společenský a historický.
Meteorologické sloupy vznikaly zejména od druhé poloviny 19. století. Nejdříve byly umísťovány na lázeňské promenády, kde stav počasí měl zvláště důležitou roli, a na náměstí pokrokových měst. Zakládání meteorologických sloupů bylo vedeno snahou zkrášlit veřejná prostranství, ukázat práci a dovednost místních umělců, ale také prezentovat pokrok vrcholící průmyslové revoluce v podobě přesných mechanických přístrojů na měření počasí. Popularita meteorologických sloupů dosáhla vrcholu patrně na přelomu 19. a 20. století. Jako další módní vlna se ještě vrátila ve dvacátých letech 20. století. Ovšem pokrok v dostupnosti meteorologických měření a předpovědí počasí byl nahrazen rychlým zpravodajstvím o počasí přenášeným prostřednictvím telegrafu. Obliba meteorologických sloupů postupně zanikla po druhé světové válce.Text: historie
17.8. 2025 - Pavel Vítek
Zdroje
https://cs.wikipedia.org/wiki/Meteorologický_sloup