Měšťanský pivovar

Městečko, později město Místek, dostalo právo vařit vlastní pivo (právo várečné) od svého zakladatele, olomouckého biskupa, již při svém založení. Právo várečné měly domy především na samotném místeckém náměstí a lze předpokládat, že toto právo využívaly už nejstarší zděné či spíše dřevěné domy na náměstí již při svém založení v současné poloze někdy na konci 14. či spíše na počátku 15. století. Z roku 1505 pochází zmínka, že těšínský kníže Kazimír přenechal místeckému fojtovi starší knížecí pivovar, v jistou dobu totiž spadal moravský Místek pod vládu slezského těšínského knížete. Uvádí se, že právo várečné mělo 42, resp. 44 domů v Místku. Podle dohadů prof. Fr. Linharta z 20. let 20. století měl nejstarší měšťanský pivovar stávat na místě vymezeném Mlýnskou strouhou, Antonínovým a Malým náměstím. Nelze to však tvrdit s jistotou, neboť takřka všechny domy na náměstí měly právo várečné a samotná vrchnost v Místku nesídlila ani pivovar nezaložila. Na mapě Stabilního katastru z roku 1833 se v popisovaném prostoru nacházely jen menší poloroubené a roubené domky se zahradami.

Samostatný měšťanský pivovar byl založen právovárečnými měšťany v roce 1848 za Mlýnskou strouhou v místě východně od náměstí, zvaném Zámostí. Dle všeho se jednalo o nezastavěné místo bývalých luk a polí, ke kterým se řídká maloměstská zástavba jen pomalu přibližovala od 17. století. Pivovar se rozkládal na velké obdélníkové parcele východně od historického centra města, při staré cestě z náměstí k řece Ostravici a dále na Těšín. V nejstarší etapě byla vystavěna dlouhá patrová budova na severozápadě, kde byla varna se sladovnou, označovaná jako starý pivovar, a patrová obdélná ledovna na severovýchodě. Kolem roku 1885 přibyla do západní části areálu novostavba objektu nové varny označovaná jako nový pivovar, kterou tvořila dvoupatrová obdélná budova s vysokými štíty a cihlovým komínem na západě areálu s hlavním průčelím do Malého náměstí. Z původní varny se tak stala čistě jen sladovna. V roce 1900 byla varna rozšířena přístavbou o sklady. Místecký pivovar neměl dlouhého trvání. Jeho provoz byl ukončen v roce 1926. Nedlouho poté začala být rozebírána zděná ohrada areálu a chystáno staveniště pro stavbu nového Hasičského domu (stavba zahájena 17. 7. 1928), jemuž později padla za oběť i budova varny s komínem. Po roce 1930 byla rozebrána na stavební materiál i bývalá ledovna na severovýchodě a její místo nahradil moderní blok administrativní budovy Skladu akciového pivovaru Přerov, který jako sklady využíval bývalou budovu sladovny. Ta je dodnes jediným zachovalým objektem starého místeckého měšťanského pivovaru. Blok budov s kancelářemi Skladu musel ve 2. polovině 20. století ustoupit stavbě brutálního čtyřproudového průtahu městem.

Text: historie
4.1. 2017 - Jan P. Štěpánek

Zdroje
dle M. Starec a M. Anděl: Historie vaření piva ve Frýdku a Místku