Výstavba zdymadel byla součástí kanalisace labsko-vltavské vodní cesty, která probíhala od 90. let 19. století za účelem vytvoření podmínek pro celoroční plavbu, ochranu před povodněmi a výroby energie. Se získáváním zkušeností a zdokonalováním stavebních postupů byly v rámci kanalisace budovány stále rozsáhlejší objekty se zvyšujícím se dopadem na vodní tok i jeho okolí.
Vlastní budování pozdějších Masarykových zdymadel bylo zahájeno v roce 1923 úpravami na obou březích řeky. Do roku 1936 byl vybudován objekt, sestávající ze dvou plavebních komor, čtyř jezových polí a vodní elektrárny. Nahradil tak původně uvažované tři plavební stupně, které měly vzniknout mezi Lovosicemi a Ústím. Při stavbě zdymadel bylo nutno upravit oba břehy ve značné délce tak, aby odpovídaly nové výšce hladiny. Na konci II. světové války sabotážní jednotky wehrmachtu objekt zaminovaly, aby jej bylo možno při ústupu poškodit. Tuto akci se podařilo německým zaměstnancům zdymadel překazit. Po roce 1990 prošel stupeň rozsáhlou rekonstrukcí, jejímž nejviditelnějším výsledkem je nový přechod pro ryby u ústeckého břehu. Na střekovském břehu byl zřízen průchod labské cyklostezky.Text: historie
13.6. 2008 - Ivan Grisa
|
Přihlášení |
