Sv. Václav (narozen přibl. r. 907, zavražděn 28.9.935) byl český kníže a první český světec, je považován za patrona české země a symbol české státnosti.
Sv. Václav byl synem knížete Vratislava I. (Přemyslovce) a jeho manželky Drahomíry. Vychovala ho jeho babička sv. Ludmila, vyznačoval se výjimečnou vzdělaností a zbožností. R. 924 se ujal vlády nad nestabilním územím českého knížectví (část. pohanské, část. křesťanské). Důsledně šířil křesťanskou víru. Byl prozíravým panovníkem, který dokázal po vojenské porážce saským králem Jindřichem I. Ptáčníkem r. 929 zachovat suverenitu českého státu po uzavření mírové smlouvy o placení Tributum pacis; „poplatku za mír“ – 500 hřiven stříbra a 120 volů ročně. Díky této smlouvě se z Václava a Jindřicha stali důležití političtí partneři, byť jeden stál výš. Pro ostatek sv. Víta, který sv. Václav od Jindřicha dostal, nechal postavit na Pražském hradě rotundu sv. Víta (později přestavěnou na katedrálu). Sv. Václava nechal zavraždit jeho bratr Boleslav ve Staré Boleslavi, který toužil nastoupit na jeho místo. Když se ráno sv. Václav ubíral na mši, Boleslav ho nejprve uhodil mečem do hlavy (sv. Václav se nebránil, aby neprolil bratrovu krev) a poté ho nechal zabít členy svojí družiny. Podle teorie, kterou zastává historik Dušan Třeštík, se celá událost mohla seběhnout takto: Sv. Václav se potkal s Boleslavem cestou do kostela. Bratři měli mezi sebou spory, Boleslav se rozlítil a tasil meč. Sv. Václav ho však povalil na zem a odzbrojil. Na Boleslavovo volání o pomoc přiběhli členové jeho družiny, dostihli Václava který se nestihl schovat v kostele a u dveří kostela ho zabili. Svatý Václav proslul svým zbožným a mravným životem, štědrostí a laskavostí k chudým a potřebným, byl vyzdvihován pro šíření křesťanské víry a vybudování mnoha kostelů, za to že byl spravedlivý a statečný. Snažil se o reformu v soudnictví (omezení poprav, spravedlivé rozsudky), zmírnění otroctví v jeho dobách u nás rozšířené (vykupoval otroky) a mnoho dalšího. Již v době raného středověku se stal symbolem panovnického rodu Přemyslovců a českého státu. Jako mučedník a patron české země začal být uctíván krátce po jeho smrti. I Boleslav uznal svou vinu a nechal bratrovo tělo přenést do Svatovítské rotundy. Již r. 972 byl postaven první kostel, který mu byl zasvěcen (Prosek, Praha). Jeho svátek se slaví 28. září. Svatý Václav je jediný český svatý, jehož svátek je zařazen v celosvětovém kalendáři římskokatolické církve. Legendy popisují jeho příkladný život a různé zázraky, spojené s jeho osobou, které se většinou odehrály po jeho smrti (ale i před ní – vidění odbojného kouřimského knížete Radslava, který viděl sv. Václava se zářícím křížem na čele a dvěma anděly po boku; po tomto vidění se Radslav knížeti v bitvě vzdal, a vidění krále Jindřicha I. Ptáčníka, který – poté, co se sv. Václav opozdil s příchodem na sněm u král. dvora – přikázal, aby sv. Václava nikdo po jeho příchodu nepozdravil a nepovstal. Když ale sv. Václav přišel, sám král vstal a pozdravil ho – prý poté, co uviděl nad Václavem zářící zlatý kříž a po jeho boku dva anděly, kteří králi hrozili. Po skončení sněmu prý král nabídl Václavovi, ať si vybere dar z král. pokladnice – sv. Václav zvolil relikviář s ostatkem ruky sv. Víta). Svatý Václav je patronem Čech, Moravy, míru a sládků. Jeho atributy jsou: kopí s praporem, svatováclavská orlice, dva andělé po stranách, klasy a hrozny, reliéf paládia. Většinou je zobrazován ve zbroji, v ruce drží praporec s orlicí. Často je zobrazován na koni.Text: historie
10.9. 2012 -
|
Přihlášení |
