O vybudování rozhledny v okolí Bílovic nad Svitavou uvažovali místní obyvatelé již před více než sto lety. Pro účely výhledu bylo tehdy upraveno místo příznačně pojmenované „Na Vyhlídce“ nebo též „Krásná vyhlídka“, nacházející se na zalesněném návrší nad bílovickým nádražím. Tato myšlenka byla oživena začátkem 21. století. U iniciativy výstavby rozhledny stál zejména zastupitel a pozdější předseda místní komise pro regionální rozvoj Josef Zavadil a Školní lesní podnik Masarykův les, který proto nechal v letech 2010-2011 vypracovat u brněnského ateliéru EA – architekti, s.r.o. architektonický návrh 30 m vysoké dřevěné rozhledny. Plán výstavby rozhledny převzal do svých rozvojových plánů také Dobrovolný svazek obcí Časnýř, založený r. 1998. Dlouhá léta však zůstalo pouze u plánů. Záměr stavby rozhledny byl intenzivněji oživen v r. 2018, kdy si obec nechala u ing. Martina Nováka připravit projektovou dokumentaci na 29 m vysokou sedmipatrovou kovovou věž se zastřešenou vyhlídkovou plošinou. Potřebné pozemky pro stavbu rozhledny dlouhodobě zapůjčil Školní lesní podnik Masarykův les, Křtiny, resp. Mendelova univerzita v Brně. V lednu 2020 podala obec Bílovice nad Svitavou prostřednictvím dobrovolného svazku obcí Časnýř žádost o dotaci, která byla přiznána v létě 2020. Výstavbu rozhledny provedla od června do října 2021 společnost Teplotechna Ostrava, a.s. Její slavnostní otevření proběhlo v úterý 26. října 2021. Od té doby je rozhledna volně přístupná.

Rozhledna nese neobvyklé jméno „U Lidušky“, připomínající příběh malého děvčátka Lidušky, které matka v nouzi zanechala 22. prosince 1919 v lese u Bílovic nad Svitavou. Sedmnáctiměsíční promrzlou dívenku nalezl při své procházce spisovatel a novinář Rudolf Těsnohlídek se dvěma přáteli. Muži se jí okamžitě ujali a odnesli do nedaleké myslivny, aby se ohřála. Poté ji předali bílovické policejní stanici. Matka později před soudem vypověděla, že nemanželské dítě, které měla s ruským válečným zajatcem, odložila v lese, když se ocitla v tíživé životní situaci bez prostředků, zaměstnání i bydlení. Přitom čekala, až z dálky uslyší nějaké hlasy a doufala, že kolemjdoucí holčičku brzy objeví a postarají se o ni. Liduška tak byla zachráněna a později předána do péče náhradních rodičů. Tento příběh na Rudolfa Těsnohlídka tak mocně zapůsobil, že se rozhodl dětem s podobným osudem pomoci. Podle dánského vzoru se zasadil o to, aby byl v předvánočním čase postaven na brněnském náměstí Svobody strom, pod nímž se vybíraly peníze pro opuštěné a chudé děti. Tato tradice se postupně rozšířila do celé republiky. Událost dodnes připomíná Liduščin památník.

Text: historie
30.1. 2022 - Jiří Špaček

Zdroje
(s využitím informací různých webových stránek)