Římovská pašijová cesta

I. zastavení - Loučení;

rozměrná osmiboká kaple z let 1687-1688, kterou zastřešuje kupole s lucernou. Její vnitřní stěnu zdobí freskový obraz Ježíše Krista loučícího se se svou matkou, Pannou Marií. II. zastavení - Poslední večeře; velká obdélná kaple "Poslední večeře Páně " z roku 1668, tvoří z daleka viditelnou dominantu okolí. Interiér prosvětlují tři okna a je přístupná dvěma dveřními otvory. Uvnitř stojí stůl, kolem něhož bývaly osazeny sochy Krista a dvanácti apoštolů v životní velikosti. Bohužel před Vánoci v roce 1994 došlo k odcizení velké části z nich a doposud se nepodařilo je vypátrat. Naštěstí v osmdesátých letech byla pořízena fotografie ještě kompletního souboru, která je dána prozatím k dispozici na obrazu. Soubor bude obnoven, ale záleží na finanční náročnosti zhotovení kopií. III. zastavení - Stádní brána; kaple ze dvou stran otevřená, s freskovými obrazy na vnitřních stěnách. Znázorňují Krista provázeného učedníky z města Jeruzaléma do zahrady Getsemanské. Brána stojí nad hlubokým úvozem cesty. IV. zastavení - U pusté vsi; nižší rozložitá kaple; v ní jsou umístěny stojící plastiky Ježíše Krista, sv. Petra, sv. Jakuba a sv. Jana, dále pak osm soch spících, na zemi ležících apoštolů. Výjev představuje odpočinek v zahradě Getsemanské. Byla postavena roku 1691, renovována v letech 1778 a 1795 a klasicistně přestavěna roku 1810. V. zastavení - U smutné duše; výklenková kaplička, v jejímž výklenku je na dřevě malovaný obraz z roku 1834 od prachatického malíře Felixe Fabera. Představuje Krista, jak říká učedníkům: "Smutná jest duše má až k smrti". Na počest šedesátého výročí panování císaře Františka Josefa I. byly vedle této kapličky zasazeny dvě lípy. VI. zastavení - Na hoře Olivetské; na malém, borovicemi porostlém skalnatém hřbetu, který tvůrce pojal jako "Olivetskou horu". Na nejvyšším skalním výběžku stojí kaplička, v jejímž výklenku je kamenná socha anděla držícího v rukou kalich a dřevěný kříž. Pod skalkou je umístěna kamenná socha klečícího Krista, s rukama sepjatýma a hledícího směrem ke kapli. O něco níže pod sochou Krista, leží ještě tři kamenné plastiky spících apoštolů. Letopočet 1660, vytesaný na jejich boční straně, prozrazuje, že sem byly umístěny krátce po založení křížové cesty, iniciály I.G. zase skrývají jméno autora. Místu se říká obvykle "Olivetská hora", "Modlitba Krista Pána v zahradě" nebo "U anděla". VII. zastavení - výklenková kaple nedaleko "Olivetské hory" - ve výklenku freska s výjevem znázorňujícím Jidášovu zradu. VIII. zastavení - malá výklenková kaplička; ve výklenku obraz Krista svázaného a vedeného ze zahrady (restaurován). IX. zastavení - U chromého žida; větší kaple devátého zastavení. Na zadní stěně částečně zachovaná freska a v popředí umístěný obraz původních soch zde umístěných (budou zhotoveny kopie) - žoldnéř vyvádí spoutaného Krista ze zahrady Getsemanské. X. zastavení - kaple U Cedronu; z roku 1660; v jejím výklenku se nachází na zadní stěně freska, kterou namaloval v roce 1834 Felix Faber. Znázorňuje Krista vedeného dvěma žoldnéři přes potok Cedron. Před ní stály tři dřevěné sochy představující uvedený výjev - viz obraz ve výklenku. Budou zhotoveny kopie. Pro zvýšení věrohodnosti má kaple ve spodní části klenutý oblouk, jímž skutečně protéká malý potůček představující biblickou řeku. XI. zastavení - menší výklenková kaple s freskou ve výklenku, která znázorňuje, jak byl spoutaný Kristus haněn, tupen a kamenován. XII. zastavení - Vodní brána; otevřená Vodní brána z doby před rokem 1697, uzavřená dřevěným plotem. Má představovat jednu z jeruzalémských bran, kudy byl svázaný Ježíš Kristus veden do města. Na protilehlých stěnách brány jsou fresky s příslušným výjevem, které však mladšími zásahy ztratily na své původní hodnotě. XIII.zastavení - U Annáše; ve výklenkové kapli tohoto třináctého zastavení visí obraz Krista vyslýchaného nejvyšším knězem Annášem. XIV. zastavení - U Kaifáše; kaple tohoto čtrnáctého zastavení pochází z roku 1663 a podle nejnápadnějších soch se jí říká buď U Kaifáše nebo U děvečky. Průčelí se otevírá dvěma klenutými oblouky, které ústí do dvou vnitřních prostor. Umístění soch před zhotovením kopií je na umístěném obraze: v pravé části je socha děvečky u ohniště a socha sv. Petra, za nimiž ještě stávala dřevěná soška kohouta. V levé části pak dřevěné plastiky Krista a žoldnéře, u zadní stěny stojí na vyvýšeném místě socha židovského nejvyššího kněze Kaifáše a po stranách ještě dvě postavy židovských kněží namalované na dřevěných tabulích. XV. zastavení - kaple Malý Pilát; jedná se o menší kapli, v jejímž výklenku je freska a obraz s původním umístěním tří soch (před zhotovením kopií) - Kristus, Pilát a voják - Kristus je veden před judského prokurátora Piláta. XVI. zastavení - U Herodesa; v kapli freska a obraz s původním umístěním tří soch (před zhotovením kopií), které znázorňují situaci, při níž byl Kristus doveden žoldnéřem před krále Herodesa a tam vysmíván přítomnými židy. XVII. zastavení - kaple Velký Pilát; rozměrná kaple, která se k příchozímu obrací zadní stěnou. Pochází z roku 1662 a má vysoké průčelí, rozdělené třemi vodorovnými římsami, které je v dolní části proraženo třemi oblouky - větším prostředním a dvěma menšími po stranách. Pravá část klenutého vnitřku ukazuje bičování Ježíše Krista, v levé části potom dva žoldnéři kladou Kristovi na hlavu trnovou korunu. Nad oběma částmi vyčnívá ze zadní stěny pavláčka. Pilát ukazuje lidu zbičovaného Ježíše Krista. Vše je prozatím znázorněno na umístěných obrazech (zhotoveny budou kopie soch). Nad pavláčkou čteme česko-německý nápis "Ejhle člověk! Sehet ein Mensch". XVIII. zastavení - kaple s freskou, na které je Kristovi vkládán na ramena kříž. Toto osmnácté zastavení bylo původně postaveno asi v roce 1696; nově postaveno v roce 1835. XIX. zastavení - atypická kaple, vzniklá patrně v roce 1660. V jejím vnitřku byly umístěny dvě sochy - Kristus potkává svou matku, Pannu Marii (prozatím je zde obraz se znázorněním, než budou zhotoveny kopie). Klenba kaple byla původně obložena lasturami rybničních škeblí - místo nich jsou nyní oblázky. XX. zastavení - kaplička se sv. Veronikou; Menší výklenková kaple s freskou ve výklenku od malíře Františka Doubka z roku 1885, která představuje setkání Krista se sv. Veronikou. XXI. zastavení - Popravní brána; Postavena byla někdy před rokem 1697. Freskové obrazy na jejich vnitřních stěnách vytvořil rovněž Felix Faber v roce 1840 a znázorňují tři plačící jeruzalémské ženy, jak potkávají Krista s křížem (fresku po levé straně přemaloval roku 1929 Karel Čihák, další oprava maleb proběhla v osmdesátých letech minulého století). XXII. zastavení - Zastavení u Šimona; Šimonova kaple, ve které se nachází socha Krista, jak klesá pod těžkým křížem. Spoutaného Krista vedou dva žoldnéři, znázornění dřevěnými plastikami, a kříž mu pomáhá nést Simon z Kyrény, vymalovaný na dřevěném prkně. Kaple vznikla v roce 1660. XXIII. zastavení - Kalvárie; Na malém strmém pahorku jsou vztyčeny vedle sebe tři dřevěné kříže, obnovené roku 1840. Ukřižované postavy jsou namalovány na vykrajovaném plechu. Prostřední, nejvyšší kříž nese samotného Krista, postranní kříže pak těla dvou lotrů Dismase a Gesmase. Mezi kříži stojí kamenné sochy Panny Marie, sv. Jana a sv. Máří Magdalény, vytvořené v roce 1705 Friedrichem Haslingerem z Hornu. XXIV. zastavení - kaple se sochou Piety; Kaple, postavená roku 1661 na půlkruhovém půdorysu, jejíž výklenek uzavírá kovaná mříž. Ve výklenku socha Piety z roku 1686. XXV. zastavení - Boží (svatý) hrob; Poslední pětadvacáté zastavení římovských pašijí stojí téměř u řeky Malše. Jedná se o "Boží hrob", jehož přední část tvoří obdélná klenutá předsíň, ze které vede nízký otvor (na portálu letopočet 1658) k samotnému Božímu hrobu v zadní, okrouhlé části kaple. Po obou stranách kaple se tyčí dva kamenné sloupy, na nichž jsou připevněny vykrajované plechy s namalovanými nástroji Kristova umučení.

Text: popis
16.5. 2023 - Památkový katalog NPÚ; www.rimov; Jaroslav Špiroch.