Přírodní památku Hostivické rybníky vyhlásil někdejší Okresní úřad Praha-západ r. 1996 na rozloze 113 ha k ochraně přírodních společenstev rybniční soustavy.
Naučná stezka Hostivické rybníky začíná v Litovické ulici na severozápadním břehu Litovického rybníka. Ten je rozlohou 18 ha z trojice Hostivických rybníků největší a dosahuje hloubky až 5 m. Jeho původ spadá asi do 16. století, ale v 18. století zanikl a teprve ve 20. letech 20. století byl obnoven v souvislosti s rekonstrukcí pražského hradního vodovodu. Je napájen Litovickým potokem a má na severovýchodě asi 800 m dlouhou hráz. Tento rybník je nejdůležitějším hnízdištěm ptactva na chráněném území. Mezi trvale hnízdícími druhy vynikají potápka roháč, polák velký i chocholatý, lyska černá a labuť velká. Další druhy vodního ptactva se tu zastavují během tahu. Na jižním břehu byla při naučné stezce vybudována dřevěná ornitologická pozorovatelna. V sousedství jihovýchodního břehu se nachází nevelký mokřad zvaný Chobot, jehož hladina se již ztrácí v rákosinách a proto je ptactvem vyhledáván k hnízdění. Druhý největší rybník soustavy nese zvláštní pomenování Kalý. Kalý rybník však najdeme jen na nejnovějších mapách, protože až do r. 2015 byl všude označován zásadně jménem Kala. Má rozlohu 13 ha a je po celém obvodu obklopen lesem, který je bývalou bažantnicí. Napájejí ho drobné vodoteče a stometrovou hráz má na západní straně. Kromě vodních ptáků hnízdí na jeho březích sojky, datlové, strakapoudi a budníčci, příznivé podmínky tu nacházejí také obojživelníci. Na návrší nad severním břehem se nacházejí základy novogotického altánku z poloviny 19. stol., který byl v 80. letech 20. stol. zbořen. Nejmenším z trojice je Břevský rybník o rozloze 10 ha, který dosahuje nejvyšší hloubky 3,5 m. Pochází z doby Rudolfa II. a po vzniku Československa byl upraven na veřejné koupaliště s písečnou pláží, takže se stal vyhledávaným výletním a rekeračním místem Pražanů. Tato jeho popularita však skončila v 80. letech 20. století. Má sice nejnižší přírodní hodnotu na území památky, ale i zde hnízdí vodní ptactvo a v jeho okolí dokonce i ohrožený dravec krahujec lesní. Hráz je umístěna na severní straně přímo proti obytné zástavbě a dominuje jí historizující okrouhlý výpustní objekt, tzv. kaberna z r. 1932.Text: historie
5.9. 2016 - Jiří Špaček
Zdroje
(s využitím publikace Nejkrásnější české rybníky Tomáše Koutka, nakl. Brána 2008)
|
Přihlášení |
