Na konci ledna 1901 v Praze zemřel básník, spisovatel a dramatik Julius Zeyer (1841-1901). Již krátce po jeho smrti se jeho přátelé rozhodli mu postavit pomník. Jako vhodné místo byly vybrány Chotkovy sady. První návrh na pomník sice vypracoval Zeyerův přítel František Bílek, ale Josef Hlávka, dlouholetý spisovatelův přítel a mecenáš, se rozhodl pro jiného Zeyerova přítele, sochaře Josefa Maudra (1854-1920). Ačkoli představa o podobě pomníku byla hotova již v roce 1903, dokončen byl až za 10 let a slavnostně odhalen 16. září 1913.
Autorovou inspirací prý byla grotta ve Versailles. Zeyerův monumentální pomník má podobu umělé jeskyně vytvořené ze stovky žulových balvanů vytěžených v jílovských lesích na panství Jana z Liechtensteinu. V jeskyni se ukrývají postavy z bílého mramoru. Na zadní straně monumentu je velká deska z červené švédské žuly, na níž jsou názvy všech hlavních Zeyerových děl. Rovněž sochy v jeskyni představují nejznámější postavy ze Zeyerových prací. Vpředu se o balvan opírá sestra Paskalina, vpravo od ní stojí proslulí milenci Radúz a Mahulena, vlevo pak trojice slovanských kněžek představuje Kazi, Tetu a Libuši a za nimi se úplně v koutě ukrývají dva věrní bratři Amis a Amil, nerozluční přátelé na život a na smrt. Sochy byly zhotoveny z bílého mramoru vytěženého v jihotyrolském Laasu (nyní Lasa v italské části jižního Tyrolska). Tento mramor byl výhodný pro sochaře a architekty, neboť lépe odolává vlivu podnebí než známější mramor carrarský, proto byl od 19. století často dovážen do střední Evropy. Nad jeskyní nechal Josef Mauder umístit okrouhlý bronzový medailon se Zeyerovým reliéfem a nápis se jménem a životními daty. Pod skalou vyvěrající pramen napájí romanticky upravené jezírko a celek vytváří nejkrásnější zátiší celých sadů.Text: popis
25.2. 2024 - Jiří Špaček
Zdroje
wikipedia; mapy.cz