Cerhenice jsou prvně doloženy r. 1295, kdy zde měl majetek Oldřich z Cerhenic. V 16. stol. byly povýšeny na městečko a jejich status městyse byl obnoven r. 2007. V r. 1900 byl na místním náměstí postaven pomník nejvýznamnějšímu rodákovi, Bohumíru Janu Dlabačovi. Na kamenný hranolový podstavec s nápisovou deskou navazuje komolý jehlan s ozdobnými prvky.
Bohumír Jan Dlabač (německy Gottfried Johann Dlabacz, nar. 17. července 1758 Cerhenice – zemř. 4. února 1820 Praha) byl premonstrátský kněz, vzdělanec, obrozenecký básník, strahovský knihovník, sběratel literárních a uměleckých faktů, hudebník a hudební teoretik. Po studiích na pražském Akademickém gymnáziu získal hudební vzdělání v Břevnovském klášteře, kde se záhy stal i fundamentistou. V r. 1775 se za Jana Lohelia Oehlschlegla stal vokalistou Strahovského kláštera. Ve Strahovském klášteře zůstal Dlabač až do své smrti; nejprve tam byl písařem a později ředitelem klášterní knihovny. Po Oehlschleglově smrti byl jmenován i ředitelem kůru. Pro svoje mimořádné znalosti i zásluhy byl jmenován čestným členem Hornolužické akademie věd ve Zhořelci a řádným členem Královské české společnosti nauk. Během svého působení ve Strahovském klášteře Dlabač shromažďoval písemné památky a hudební díla ze sbírek českých, moravských a slezských klášterů. Z literárních a archivních pramenů o hudebnících, výtvarnících a literátech v zemích Koruny české pak sestavil rozsáhlý třídílný biografický sborník nazvaný německy „Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theile auch für Mähren und Schlesien“. Toto dílo má zcela zásadní historickou a kulturní hodnotu a je dodnes považováno za důležitý pramen kulturního života od středověku do počátku 19. století. Dlabačův rukopis je uchováván ve Strahovské knihovně, výtisky jeho díla se dochovaly v několika desítkách exemplářů v některých knihovnách ČR, mj. v Knihovně Národního muzea.Text: historie
4.6. 2017 - Jiří Špaček
Zdroje
(s využitím různých webových stránek, zejména wikipedie)
|
Přihlášení |
