Délka zdi byla 80 římských mil (73 mil současných) a vedla od východního pobřeží ostrova k pobřeží západnímu. Původně byla zeď v západním úseku stavěna ze dřeva a hlíny, to se však brzy změnilo a byla celá vystavěna z kamene. V rozestupu jedné římské míle stály při zdi tzv. mílové hrady (milecastles) pro malou posádku. Mezi dvěma mílovými hrady pak stály v pravidelném rozestupu dvě strážní věže. Jižně od Hadriánovy zdi postavili Římané po celé její délce vallum, dva paralelní valy s mezilehlým příkopem. Odstup od zdi kolísá od desítek metrů až ke stovkám metrů, v závislosti na terénu. Jeden podélný příkop a před ním navršený val se pak nacházely také před zdí.
Mílový hrad 42 je obdélná kamenná pevnost přistavěná na spáru k jižní straně Hadriánovy zdi. Spolu s terénem od Hadriánovy zdi směrem k jihu docela strmě klesá. Na severní straně chránil zeď a mílový hrad strmý skalnatý svah. V tomto místě začíná skalní útes (crag), po jehož okraji Hadriánova zeď pokračuje k východu. Právě u mílového hradu 42 strmý severní svah útesu přechází v kolmou skalní stěnu. Jihozápadně od mílového hradu je průsmyk Hole Gap, který dělí dvojici útesů. Posádka průsmyk střežila přímo z mílového hradu. Na druhé straně průsmyku zeď stoupá na protější útes, ten byl ale v novověku odtěžen kamenolomem Cawfields. Zbyl jen jeho začátek nad průsmykem. Vnitřní rozměry mílového hradu jsou 17,8 x 14,4 m. Archeologickým výzkumem odkryté zdivo má sílu 2,8 m a maximální výšku 1,4 m. Lícování je provedeno z hrubě opracovaných kamenných kvádrů. Delší osa mílového hradu je spolu s Hadriánovou zdí orientovaná ve směru jihozápad-severovýchod. Oba jižní rohy pevnosti jsou na vnější straně zaoblené. Uprostřed delší jihovýchodní zdi byla vstupní brána. Další brána byla proražena i na opačné straně pevnosti v Hadriánově zdi. Mílový hrad byl tedy průjezdní. Lícování obou průjezdů bran je oproti zbytku pevnosti provedeno z větších pečlivě opracovaných kvádrů. Uvnitř stály po obou stranách cesty přízemní obytné budovy posádky. Namísto ochozu mohl mít mílový hrad alespoň vyvýšená strážní stanoviště. Hadriánova zeď patrně ochoz také neměla. Římané nebyli ve 2. století zvyklí bránit pevnosti nebo zdi z ochozů. Dávali přednost boji v otevřeném poli. Útok na zeď se pouze nahlásil do nejbližší veliké pevnosti. Zmobilizované vojsko pak nepřítele zneškodnilo. Všechny mílové hrady na Hadriánově zdi byly velmi podobné. Existovaly dvě základní varianty podle toho, zda přiléhaly ke zdi kratší nebo delší stranou. Další tři varianty byly v provedení bran.Text: popis
21.12. 2023 - Pavel Semple
Zdroje
(https://en.wikipedia.org/wiki/Milecastle_42#Excavations a brožura D. Breeze, Hadrian’s Wall, English Heritage, 2006)
|
Přihlášení |
