Roku 1935 byla v lesním komplexu severně od Vyškova zřízena vojenská střelnice, kterou po okupaci Čech a Moravy převzala německá armáda, která zde zřídila praporčickou školu německých tankových vojsk. Roku 1940 bylo rozhodnuto, že tato střelnice bude rozšířena o další obydlená území na Drahanské vrchovině. Skutečným záměrem Němců však bylo nucené vysídlení tamního obyvatelstva a vytvoření německého koridoru, který měl propojit německé ostrůvky na Litovelsku a Olomoucku přes německý ostrůvek u Vyškova s německými obcemi na Brněnsku. Morava měla být rozdělena na dvě části, čímž se vytvářely předpoklady pro další postupné ovládnutí českých zemí a "úplnou germanizaci prostoru a lidí." Došlo k úplnému nebo částečnému vystěhování obcí, avšak po ukončení války bylo rozhodnuto, že vojenský prostor bude pouze v takovém rozsahu, v jakém byl před válkou, takže došlo k návratu obyvatelstva zpět do svých domovů.
Po wehrmachtu zůstaly v této oblasti betonové bunkry, které sloužily jako strojovny na tahání cvičných cílů či jako pozorovatelny pro sledování výsledků střeleb. V současné době jsou některé objekty nepřístupné, jiné volně přístupné. Seskupení bunkrů se nacházejí mezi Podomím a Ruprechtovem, mezi Rychtářovem, Pařezovicemi a Lhotou, a v okolí Podivic. Mnoho objektů z předválečného, ale i z válečného období, leží uvnitř nepřístupného vojenského výcvikového prostoru.Text: historie
14.10. 2006 - Jan Celý
|
Přihlášení |
