Staroměstská radnice je dnes jenom částí někdejší radnice, rozšiřované, upravované a přestavované po století. Radnici jako symbol městské samosprávy si vymohlo Staré město po králi Janu Lucemburském r. 1338. Když český král Karel VI. získal r.1355 císařskou korunu a Praha se stala hlavním městem říše římské, vzrostl i význam radnice. v této době také začíná staletý proces jejího stoletého vývoje.
Prvním sídlem městské rady, a tehdy základem radnice, byl nárožní gotický dům .Wolfina od Kamene, který pro ůčeli radnice zakoupili měšťané r.1338. K domu přistavěli čtyřbokou věž r.1364 a k její východní straně byl připojen výstavný arkýř kaple, vysvědcené roku 1381. Začátkem 15. století vznikl na jižním boku věže proslulí orloj. Mezi lety 1470 - 1480 byl osazen na jižním průčelí ozdobný pozdě gotický portál-hlavní vchod do radnice-a vedle něho méně bohaté okno (obojí se někdy připisuje Matěji Rejskovy z Prostějova). V 2. polovině 14. století byl přikoupen vedlejší dům, který patřil kramáři Křižíkovi. Na tomto domě bylo r.1520 umístěno krásné renesanční okno s nápisem Praga caput regni - Praha hlava království. Třetí dům radničního komplexu - dům kožešníka Mikše - přišel do majetku obce v r.1458. Posledním v řadě je dům U kohouta, gotický s empírovaným průčelím, přikoupený teprve v r.1830. V podzemí domu se zachoval románský sál, v místnostech prvního poschodí renesanční sloupy a nástěnné malby. K boku radnice přiléhá dům U minuty z r.1610. Stavební vývoj radnice pokračoval pak s přestávkami až do 19. století. Největší škodu utrpěl tento skvost 8.května 1945, den před ukončením druhé světové války. Nacisté střelbou z tanků poškodili věž, kapli i část orloje a vzniklý požár zničil celé novogotické východní i severní křídlo radniceText: historie
17.8. 2003 - Radek Řípa
|
Přihlášení |
