Pozemky, na kterých palác stojí, patřily od založení kláštera Karlem IV. augustiniánům na Karlově. Ti je v 16. století začali pronajímat různým zájemcům. Na počátku 18. století si zde své letní sídlo se zahradou vybudovali Voračičtí z Paběnic. Literatura i databáze NPÚ uvádí za stavitele letohrádku/paláce hraběte Vojtěcha Jiřího Voračického z Paběnic a dobu jeho výstavby 1715–1725. Jeden z těchto údajů je ale pravděpodobně chybný – Vojtěch Jiří zemřel již v roce 1678 a letohrádek tedy pravděpodobně dal postavit některý z jeho synů. Ani jméno architekta není jednoznačně prokázané, na základě dochovaných detailů je autorství připisováno někomu z okruhu Jana Baptisty Alliprandiho. Voračičtí letohrádek dlouho nevlastnili, dostali se do finančních potíží a palác museli přenechat augustiniánům, kteří ho v roce 1733 prodali hraběnce Terezii z Pöttingu. Ta jej roku 1743 prodává zpět augustiniánům. Roku 1785 byla kanonie augustiniánů v rámci reforem císaře Josefa II. zrušena a palác převzal náboženský fond. Roku 1792 jej koupila kněžna Alžběta z Fürstenbergu. Ta dala budovu rozšířit do současné podoby (přistavěla jeho severní část), vybudovala ohradní zeď a v obnovené zahradě dala postavit zahradní pavilony. Počátkem 19. století areál převzali měšťané, v zahradě zřídili továrnu na výrobu cikorky a v paláci pražírnu. Později vznikl v areálu cukrovar, který fungoval do roku 1849. V letech 1842–1843 byla v zahradě přistavěna pozdně klasicistní nemocniční budova a v letech 1847–1848 ředitelská vila od architekta Vincence Kulhánka. V roce 1863 zde začal fungovat ústav choromyslných. Zdravotnická zařízení v areálu působí dodnes. V paláci sídlí Sexuologický ústav, v areálu pak Psychiatrická klinika 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Památkově chráněný je vlastní palác, ohradní zeď a budova kotelny ve dvoře.
Text: historie
26.7. 2025 - Milan Caha
Zdroje
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pal%C3%A1c_Vora%C4%8Dick%C3%BDch_z_Pab%C4%9Bnic
https://www.pamatkovykatalog.cz/palac-voracickych-z-pabenic-15334840
|
Přihlášení |
