Na místě dnešního paláce bylo ve 13. století několik raně gotických domů, první písemné zmínky o nich jsou ale až z třetí čtvrtiny 14. století. V prvé polovině 16. století vlastnili dva z domů Krajířové z Krajku. Ti je sjednotili a přestavěli ve vrcholně renesanční palác. Přestavbu dokončili Pernštejnové, kteří jej získali v roce 1554. Přestavbu dokončovala na přelomu 16. a 17. století Polyxena Pernštejnová, provdaná nejprve za Viléma z Rožmberka a podruhé za nejvyššího kancléře Zdenka Vojtěcha Popela z Lobkowicz. Lobkowiczové získali palác odkazem paní Polyxeny v roce 1628. V letech 1651–1668 byl palác upraven raně barokně podle projektu C. Luraga. V 19. století byly modernizovány interiéry. Palác Lobkowiczům patřil až do roku 1948, poté byl znárodněn. V letech 1973–1986 byl palác rekonstruován pro potřeby expozice Národního muzea. V současné době palác opět vlastní rodina Lobkowiczů, která zde zřídila muzeum, založené na rodinných sbírkách umění.
Text: historie
18.7. 2009 - Milan Caha
Zdroje
( Ledvinka, Mráz, Vlnas: Pražské paláce, nakladatelství Akropolis, Praha 2000)
|
Přihlášení |
