fara

Jednopatrová budova obdélného půdorysu. Fasáda nečleněná, se zbytky psaníčkových sgrafit pod omítkou. Oblá korunní římsa zakončená fabionem nese valbovou taškovou střechu. U staré fary je malovaná bosáž na nárožích a lizénový pás mezi patry. Jižní průčelí je dvouosé, okna příčníková v líci zdi. Východní, podélné průčelí, je též dvouosé, se segmentovým vysokým výklenkem v mezipatří a dřevěnou pavlačí (nová úprava). Západní strana je tříosá, s pravoúhlým vchodem ze zahrady. K severní stěně bez oken byla na místě staré kolny přistavěna soudobá budova stejných proporcí jako stará fara. Takže dnes tvoří jeden ucelený objekt.

Je jednou z nejstarších dochovaných památek v této lokalitě. Její stáří sahá až do 17. století, na což by ukazovaly zbytky sgrafitových psaníček na vnější fasádě, či nevelká, poměrně daleko od sebe umístěná okna. Kromě původních hmotových proporcí jsou z památkového hlediska cenné také interiéry - vnitřní dispozice se zachovaným klenutým prostorem černé kuchyně, trámové a fabionové stropy, prostor kaple se štukovým zrcadlem na stropě a dřevěnou podlahou, historické dveře s ručním kováním atd. Okolo se rozkládá rozlehlá farní zahrada. Fara dnes slouží jako ubytování pro vysloužilé kněze. Je památkově chráněná od 3. 5. 1958.

Text: popis
17.7. 2023 - Památkový katalog NPÚ; Jaroslav Špiroch.