fara

Budova fary s branou tvoří spolu s kostelem sv. Kunhuty architektonickou komponentu v centru obce. První zmínka o ní pochází z roku 1269 v souvislosti se sporem o desátek s cisterciáky ze Ždáru. V roce 1622 byla fara znovuobnovena a v roce 1624 obec Čejkovice dostali členové jezuitského řádu v Olomouci. Nynější pozdně barokní budova fary s dochovanou dispozicí pochází z druhé poloviny 18. století s pozdějšími úpravami (údajně v roce 1870).

Uzavřený areál fary tvoří hlavní obytná budova a na ní navazující hospodářská budova tvořená dvěma křídly. Zděná, omítaná obytná budova obdélného půdorysu v průčelí o sedmi okenních osách. V přízemí je asymetricky ve třetí ose zleva prolomen pravoúhlý vstup, přístupný po dvouramenném schodišti. Tři střední osy jsou přes přízemí i 1. patro zdůrazněny mělkým rizalitem. Hladká fasáda je členěna průběžným soklem a pravoúhlými okny s hladkou šambránou. 1. patro se shodnými architektonickými prvky odděluje kordónová římsa. Boční strany budovy jsou bez okenních otvorů. Zadní strana budovy je se stejným architektonickým členěním. Podstřešní profilovaná římsa nese valbovou střechu. Interiéry přízemí i 1. patro jsou plochostropé. Na levé straně budovy k ní přiléhá brána ukončená profilovanou římsou a sedlovou stříškou. Stavba je památkově chráněná od 3. 5. 1958.

Text: popis
18.12. 2022 - Památkový katalog NPÚ; Jaroslav Špiroch.