Počátkem 20. let 20. století vyrostlo kolem Prahy několik kolonií úřednických rodinných domů, jakýchsi osad, které byly postaveny na základě teorie zahradních měst. Jedna z nich vznikla na východním okraji vinohradského katastru jako kolonie Spolku žurnalistů. Právě tady si nechali postavit společný dům také bratři Josef a Karel Čapkové. Jejich dvojvilu postavil v letech 1923–1924 architekt Ladislav Machoň ve stylu tzv. národního slohu. Dům skrýval vlastně dvě vily s totožnými, zrcadlově otočenými dispozicemi, o zahradu se starali oba bratři společně. Z bytu na Kampě se do pravé části domu r. 1925 nastěhoval spisovatel Karel Čapek (1890-1938) se svým ovdovělým otcem, zatímco levá připadla bratru Josefovi (1887-1945) s rodinou, který si v podkroví zřídil malířský ateliér.
Architektura tohoto celkem rozsáhlého dvojdomu vycházela z kotěrovského pojetí. Stavba se vyznačuje jednoduchým, pevným objemem, zakončeným valbovou střechou s úzkými vikýři. Významnou součástí domu byla rozsáhlá zahrada, na jejíž podobě se podílel architekt Karel Dudych, žák Pavla Janáka. Dnes má celý komplex statut nemovité kulturní památky, která zahrnuje dům Karla Čapka č. p. 1853 a dům Josefa Čapka č. p. 1854 se společným vstupním koridorem, pamětní desku na průčelí z roku 1983 a zahradu s bohatou zelení a oplocením při ulici. Vila sice nepředstavuje po stránce architektonické nijak unikátní objekt, ale je stále dobře udržovaná včetně řady původních prvků. Mimořádná hodnota objektu spočívá především v osobě obou stavebníků a v souvislostech s kulturním a politickým životem první republiky. Původní prostory a vybavení, podkrovní pracovna Karla Čapka, v níž je i autentický telefonní aparát a telefonní seznam, dokumenty, korespondence, fotografie, vyvolané filmy, křeslo, na kterém sedával prezident Masaryk, a místnost, v níž se scházeli věhlasní „pátečníci“, mají výjimečnou hodnotu autentického zachování interiéru této části dvojdomu, kde vesměs vše zůstalo ve stavu, v němž to Karel Čapek o Vánocích 1938 zanechal. V září 2013 schválilo zastupitelstvo městské části Prahy 10 odkup poloviny dvojvily, která patřila Karlu Čapkovi, od současného majitele Karla Scheinpfluga, prasynovce Čapkovy manželky Olgy Scheinpflugové. Přestože Karel Scheinpflug měl několik nabídek za mnohem vyšší cenu, rozhodl se nemovitost i Čapkovu pozůstalost prodat radnici se slevou, a to za 43,891 milionu korun. Přitom 28 milionů je cena samotné nemovitosti, zbylá částka je za vnitřní vybavení včetně historického inventáře patřícího do spisovatelovy pozůstalosti. Druhá část dvojvily nadále patří potomkům Karlova bratra, malíře Josefa Čapka. Na ní také byla r. 1983 umístěna pamětní deska obou bratří. Zajímavé také jistě je, že u vchodů do obou částí domu najdeme stále jmenovky jejich někdejších slavných obyvatel, Josefa i Karla Čapka a Olgy Scheinpflugové. V současné době vzniká koncept budoucího využití stavby za účasti předních odborníků. Již však existuje alespoň možnost virtuální prohlídky té části vily, ve které Čapek žil a tvořil, a v níž se také scházeli tzv. „pátečníci“ včetně prezidenta Masaryka. Budovu i unikátní zahradu čekají úpravy, které by jim měly vrátit podobu přibližně z r. 1930. Vznikat už začalo i tzv. libreto muzea. Návštěvníci v něm uvidí interiér co nejvíc přiblížený době života Karla Čapka. I proto nebude muzeum připraveno na žádné velké prohlídkové skupiny. Jeho otevření se předpokládá v r. 2018.Text: historie
15.12. 2015 - Jiří Špaček
Zdroje
(s využitím internetových stránek wikipedie a MČ Praha 10)
|
Přihlášení |
