Židé žili na území Brna pravděpodobně už od 12. století. Po roce 1345 se židovská komunita rozrostla o uprchlíky z Německa. Středověká židovská čtvrť byla v oblasti vymezené bývalým hotelem Padowetz, Zelným trhem, Masarykovou ulicí a Orlí ulicí. V místě bistra Padowetz stávala Židovská brána. V roce 1365 je zde doloženo 30 domů a nejméně 600 obyvatel. Středověký hřbitov ležel v prostoru dnešního hlavního nádraží. Po roce 1453 byl zlikvidován. V roce 1927 zde byly při zemních pracích objeveny náhrobky z roku 1349 a 1373. Dnes jsou uloženy v Muzeu města Brna na Špilberku. Středověká židovská obec zanikla vykázáním Židů z města v r. 1454. Židovští obchodníci poté mohli nocovat pouze v jihovýchodním předměstí Brna zvaném Kröna (dnešní Křenová). Zde byla v 18. století založena nová, podstatně menší židovská obec. V roce r. 1774 čítala 81 osob a měla svoji vlastní modlitebnu. I později byla tato oblast centrem brněnského židovského života – byla zde postavena řada novodobých synagog. Novodobá náboženská obec v Brně byla založena v polovině 19. století. Od r. 1885 zde sídlil moravský zemský rabín. V roce 1930 v Brně žilo 11 003 osob hlásících se k židovskému vyznání, což tehdy byly 4% obyvatel města. V holocaustu zahynulo cca 8 400 brněnských Židů. Po osvobození byla v Brně náboženská obec obnovena. Pro bohoslužby je dodnes využívána synagoga v ulici Skořepka.
Text: historie
11.10. 2008 - Milan Caha
Zdroje
( Jiří Fiedler: Židovské památky v Čechách a na Moravě, Sefer, 1992)
|
Přihlášení |
