Rychlý rozvoj drážďanských předměstí koncem 19. století si vynutil stavbu nového silničního mostu přes Labe. Originální ocelová zavěšená konstrukce překlenula řeku roku 1893 (počátek prací 1891). Projekt vypracovali Claus Köpcke a Hans Manfred Krüger. Celková délka mostu činí 296 m, vzdálenost mezi pilíři 146 m, ocelová konstrukce váží 3800 t. Ocelovou konstrukci dodala Mariánská huť ve Zwickau. Podle svého odvážného řešení a nátěru získal brzy lidové jméno Modrý zázrak (das blaue Wunder), ačkoli oficiálně nesl jméno aktuálně panujícího saského krále Alberta (po roce 1918 dodnes Loschwitzbrücke).
Zatěžkávací zkouška proběhla 11. 7. 1893, slavnostní otevření o čtyři dny později. V letech 1893–1986 tudy vedla tramvaj (od roku 1900 elektrická), 1949–1974 trolejbus. Od zrušení tramvajové trati platí omezení tonáže projíždějících vozidel, kterých tudy i tak projede denně průměrně 35 000. Stavební náklady 2,26 mil. marek se do roku 1923 vracely formou mýtného (3 Pf/osobu). Roku 1935 byly vysazeny chodníky na boční konsoly, aby bylo možno rozšířit vozovku. Jako jediný drážďanský most nebyl poškozen roku 1945 ani náletem, ani diversí německých branných sil. V období NDR most vlivem zanedbané údržby chátral, poslední velkou opravou prošel roku 2003. Roční údržba dnes stojí kolem 130 tis. euro.Text: historie
15.11. 2009 - Ivan Grisa
Zdroje
dle http://www.dresden-blaues-wunder.de/facts.htm