V 8.–11. století vznikaly postupně v trhovém sídlišti na germánsko-slovanském pomezí dřevěné mosty přes řeku Gera u někdejšího brodu, který dal městu jméno (původní název řeky byl "Erph", brod je v němčině dodnes Furt). Roku 1110 se poprvé písemně připomíná kaple sv. Jiljí na východním předmostí, pravděpodobně ve stejné době vznikla i benediktinská kaple na předmostí západním. Roku 1124 oba kostely i s okolní zástavbou shořely po úderu blesku. Požáry vzniklé z různých příčin zničily most ještě mnohokrát.
Roku 1156 je poprvé doloženo pojmenování mostu po kramářských boudách a výslovná existence dvou z nich. Od konce 13. století uvažovala erfurtská městská rada o předání mostních práv některému z klášterů, který by zajistil jeho kamennou stavbu. Až roku 1325 byl dokončen šestiobloukový kamenný most a novostavby obou svatyň na jeho koncích. Kostel sv. Jiljí je od té doby specifický tím, že se jeho přízemím prochází na most, zatímco vlastní sakrální prostor je umístěn až v prvním patře. Podobně byl uspořádán i benediktinský kostel na západním břehu, v jehož přízemí se nacházela prodejní hala. Mostu a boudám na něm se i nadále nevyhýbaly četné požáry. Po jednom z nich roku 1472 začala přestavba mostu. Ten byl rozšířen a místo dřevěných bud byly podél jeho okrajů postaveny hrázděné domy. Původně jich bylo 62, postupným slučováním se dosáhlo dnešního počtu 32. V 19. století se několikrát uvažovalo o demolici celého mostu včetně domů a kostelů, nakonec se z těchto plánů uskutečnilo jen zboření benediktinského kostela, který uvolnil místo západnímu předmostí Radničního mostu (Rathausbrücke). Ten převzal z Kramářského mostu dopravní zátěž. Most postihlo bombardování města na konci II. světové války. Po jejím skončení byly postaveny repliky zničených domů č. 12–14 a opraven jilský kostel pro potřeby metodistické obce. Od 70. do 90. let 20. století byl most a objekty na něm důkladně opraveny.Text: historie
28.2. 2011 - Ivan Grisa
Zdroje
dle http://www.kraemerbruecke.de/
|
Přihlášení |
