Za 1. světové války byl v r. 1915 mezi Jindřichovicemi v Krušných horách (něm. Heinrichsgrün) a rotavským lomem na čedič zřízen tábor ruských, srbských a italských zajatců, kteří pracovali v rotavských železárnách a stavěli chemickou továrnu v Sokolově, tehdy Falkenau a.d. Eger. Velké množství jich podlehlo hladu, vyčerpání, špatné hygieně a epidemiím. Zemřelí byli pochováváni na lesním hřbitově severně od obce pod táborem i do hromadných hrobů. Po skončení války byla většina kosterních pozůstatků pravoslavných obětí exhumována a pietně uložena do mauzolea, které dala vystavět z bývalé vodárny na výšině jižně nad obcí jugoslávská vláda. Jsou zde pochovány ostatky 189 Rusů a okolo 7100 Srbů. Mauzoleum je dodnes pietně udržováno.
Mauzoleum bylo zřízeno v letech 1925–1932 z bývalé vodárny, která stála jižně nad jindřichovickým hřbitovem a sloužila zajateckému táboru. Vybudovala jej vláda Jugoslávie a nechala zde uložit ostatky 7100 Srbů a 189 Rusů. Myšlenku vybudovat kostnici předložil církevní inspektor Milivoj Cvrčanin. Stavba podle návrhu ruského architekta Vladimira Alexandroviče Brandta začala r. 1925 a byla postavena zčásti do terénu a zčásti vyhloubena pod terén do sklepních prostor. V letech 1927–1936 sem bylo převezeno přibližně 7100 exhumovaných těl srbských válečných zajatců. Protože za války nebyli zajatci pohřbíváni podle národnosti ale podle vyznání, byly do mauzolea přeneseny ještě další malé rakve s ostatky 189 ruských zajatců. Roku 1938 sem bylo uloženo dalších 89 malých plechových rakví s ostatky srbských válečných zajatců z první světové války, které byly exhumovány z několika hřbitovů v Nizozemsku. Celkový počet uložených ostatků dosáhl čísla 7 378 válečných obětí. Jedná se tak o jedno z největších pohřebišť z první světové války na českém území.Text: historie
20.12. 2022 - Jiří Špaček
Zdroje
(s využitím informací různých webových stránek)
|
Přihlášení |
