Novorenesanční budovu postavil v l. 1871-1873 Josef Arnold jako nájemní dům pro vyšší střední vrstvu. Projekt vypracoval arch. Karel Exner. Dům byl postaven v místě, kde původně stávaly městské hradby, později zbořené a nahrazené parkem.
R. 1905 dům koupil hrabě Václav Robert z Kounic, který ho r. 1908 daroval českému vysokoškolskému studenstvu v Brně za účelem podpory nemajetných studentů. V souvislosti s darem byl r. 1908 založen Spolek Kounicovy studentské koleje českých vysokých škol v Brně, který se stal majitelem budovy. Protože se dům jako kolej nehodil, byl nadále provozován jako nájemní dům a výnos z jeho provozu byl použit na stavbu kolejí jinde (r. 1923 Kounicovy studentské koleje, r. 1931 Dívčí dům Kounicových studentských kolejí) a na stipendia nemajetných studentů. R. 1920 byla v Kounicově paláci zřízena Akademická menza, která je zde dodnes. R. 1948 byl Spolek Kounicovy koleje rozpuštěn a palác byl zestátněn. Poté byl ve správě Masarykovy univerzity. Ta plánovala r. 1952 přestavbu paláce na vysokoškolské koleje, tento plán však naštěstí nebyl realizován. R. 1958 přešel palác do správy Podniku bytového hospodářství a postupně zde sídlila řada institucí, také stále sloužil jako nájemní dům. Po r. 1990 se palác vrátil zpět do držení Masarykovy univerzity a v l. 1993-1994 byla provedena jeho rozsáhlá rekonstrukce, poté sem byl přesídlen rektorát Masarykovy univerzity.Text: historie
1.4. 2012 -