Vznik kostela sv. Václava v Dolním Čepí, které společně s Horním Čepím a Chlévským vytvářelo v povodí řeky Svratky svobodnou enklávu, tedy svobodná vladycká panstvíčka nespadající do vlastnictví Pernštejnů, sahá patrně až do 12. století (ještě před získání Doubravníka Štěpánem z Medlova roku 1208), nebo do 1. poloviny 13. století (bližší datování není v současné době k dispozici). Longitudinální kostelík se skládá z plochostropé lodě, navazuje presbytář zakončený apsidou (presbytář je zakončen valenou klenbou a apsida konchou). Původní vstup do kostela vedl asi z jižní strany jednoduchým, dvakrát odstupňovaným obloukovitě zaklenutým portálkem (podle diplomové práce L. Poláčka), dnes je v jeho místech náhrobek. Zajímavé je, že jeden z dalších nejstarších kostelů v tomto regionu, černvírský, rovněž vznikl v místě drobného vladyckého statku. Oba kostely jsou tedy starší než kostely postavené po roce 1235 v rámci "medlovské" kolonizace horního toku Svratky. Podle J. Teplého byl čepský kostelík tribunový (Pernštejnové ve 13.-14. století, 21). Pokud by to byla pravda, pak by vstupem na emporu byl patrně dnešní horní vstup.
Po Čepí se roku 1356 píše Daniel a roku 1360 Daniel, Jan a Bohuš (podle Tenory, Bystřický okres, 75-76). Pernštejnové, konkrétně Vilém, získali toto panstvíčko roku 1496. V první polovině 16. století se z neznámých příčin zřítilo západní průčelí i s hranolovou věží. Při opravě dendrochronologicky datované po r. 1545-6 již věž nebyla obnovena, ponecháno bylo jen torzo jejích obvodových zdí. Barokní úpravy v 18. století již podobu kostela nijak výrazně nezměnily, nejmarkantnějšími změnami bylo proražení nových půlkruhových oken a výměna mobiliáře. V 19. a 20. století se veškeré zásahy omezily jen na více či méně intenzivní údržbu, kostel se tak v podstatě dochoval ve své raně středověké hmotě. Po dlouhém období zanedbané péče připravuje obec rekonstrukci kostela. V současné době (podzim 2024) probíhá předběžný archeologický výzkum, v roce 2025 by měla navázat první etapa rekonstrukce zahrnující obnovu střechy, odstranění nevhodných omítek, ve druhé fázi bude následovat dešťová kanalizace, obnova márnice, hřbitovní zdi, vnitřních omítek a mobiliáře. Otázkou je existence tvrze (?) v Dolním Čepí. Informace o ní se objevuje v kriticky přijímaném díle Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Zdejší údaj o tvrzi, připomínané údajně v roce 1365, nemá reálný základ. Vladykové z Čepí se vyskytují v rozmezí let 1356-1413 (Štarha: Rod z Čepí a "tvrz" v Dolním Čepí, Genealogické a heraldické informace 1, 1984, s. 232-236). O zdejším sídle nejsou žádné písemné zmínky, nicméně Tenora uvádí v Dolním Čepí trať "Za hradisky". Znak vladyků z Čepí neznáme, protože informace o nich pocházejí pouze ze zemských desk.Text: historie
13.4. 2015 -
Zdroje
https://www.metro.cz/kraje/kraj-vysocina/kostel-unikat-pamatka-romansky-ujcov-cepi-oprava-npu-vysocina.A241020_101218_metro-jihlava-zpravy_air