Kostel svatých Petra a Pavla ve Volfarticích

Obec Volfartice se poprvé připomíná roku 1281, k roku 1370 je doložena existence zdejšího panského sídla. Někdy mezi těmito daty zřejmě vznikl i zdejší kostel. Jeho podobu neznáme, pravděpodobně stál na místě dnešní stavby. Ta pochází z let 1783–88 a patří do skupiny velkých jednolodních staveb na pomezí pozdního baroka, rokoka a klasicismu v širším okolí (Jezvé, Kytlice aj.), které odrážejí hospodářský vzestup celého okolí ve druhé polovině 18. století, způsobený rozmachem sklářské a textilní výroby. Vzhledem k umístění na ostrohu nad potokem Libchavou tvoří jednu z dominant protáhlé údolní vsi.

Jedná se o jednolodní kostel s polokruhovým závěrem, orientovaným k východu, a hranolovou věží, vetknutou do osy západního průčelí, jehož nároží jsou zaoblena. Vnější fasády člení štukové pilastry, po stranách věže jsou vloženy dvě niky se sochami sv. Václava a Vavřince. Vnitřek je zaklenut valenou klenbou, zařízení je jednotné z doby stavby.
Kolem kostela se na hřbitově i mimo něj nachází pozoruhodná směs drobné plastiky, obsahující mimo jiné sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1726 u přístupové cesty, několik klasicistních náhrobků, pomník padlým z roku 1866 i renesanční náhrobek Jana z Lutic na severní zdi kostela. Velmi kuriosní je pomník na hrobě lesníka Webera, celek funkčního hřbitova dotváří pozdně barokní márnice a novorenesanční hrobka rodiny Hellmichovy v jeho severní zdi.
Po roce 1945 kostel postupně chátrá, nese sice stopy po nedávných opravách, které však jeho celkový stav příliš nevylepšily. Farnost je spravována z České Lípy, bývalá poloroubená fara, stojící východně od kostela, je v soukromých rukou.

Text: historie
31.5. 2009 - Ivan Grisa

Zdroje
dle E. Poche a kol.: Umělecké památky Čech, svazek 4, str. 259, Academia 1982