Ves Střešovice, která byla po staletí majetkem strahovského kláštera premonstrátů, zažívala koncem 19. století rozvoj, který přiměl opata Zikmunda Starého, aby inicioval stavbu kostela pro tuto oblast. Nevelká kaple Panny Marie Andělské svou kapacitou totiž již dávno nepostačovala. Dnes je tato kaple součástí barokní usedlosti Šlejferka, která slouží jako řeholní dům Školských sester sv. Františka, a jsou v ní stále denně slouženy bohoslužby přístupné i veřejnosti.
Projekt nového kostela vypracoval architekt František Rožánek v novorománském slohu a 7. května 1890 byl položen základní kámen. Stavební práce pod vedením stavitele Jaroslava Kuchty pokračovaly neuvěřitelně rychle, takže již v příštím roce, přesněji 12. července 1891 mohl být kostel vysvěcen. Bylo rozhodnuto, že bude zasvěcen sv. Norbertovi z Xantenu, zakladateli řádu premonstrátů. Norbert (kolem 1082-1134), který pocházel ze severozápadního Německa, z kraje při dnešních německo-nizozemských hranicích, zemřel jako arcibiskup v Magdeburku. V důsledku reformace se však postupem doby stal celý německý sever i s Magdeburkem luteránským územím. Bylo proto rozhodnuto, že Norbertovy ostatky budou vyzvednuty a přeneseny do Prahy, kde budou uloženy ve strahovském premonstrátském klášteře. K tomu došlo na přelomu let 1626 a 1627. Protože za francouzské revoluce zanikl i mateřský klášter premonstrátů ve francouzském Prémontré, zůstal Norbert v Praze již natrvalo a strahovský klášter se stal hlavním řádovým sídlem. Na stoupajícím střešovickém hřebenu vyrostla v dominantní poloze krásná, z daleka viditelná novorománská stavba, trojlodní klenutá bazilika s půlválcovou apsidou. Kostel je 44 m dlouhý, 13 m široký a v lodi 15 m vysoký. V průčelí stojí vysoká hranolová věž, zdobená obloučkovým vlysem a lizénami. Je zakončena trojúhelníkovými štíty a osmibokou helmicovitou střechou s hrotem a makovicí. Pod štíty jsou trojdílná novorománská sdružená okénka. Do věže byly umístěny dva zvony od zvonaře Arnošta Diepolda z Prahy. Tentýž zvonař zhotovil i malý zvon do sanktusníku na hřebenu střechy. Dva hlavní zvony však byly zrekvírovány pro válečné účely již r. 1916 a stejný osud potkal i náhradní zvony za 2. světové války. Teprve r. 2001 byl do věže zavěšen zvon z r. 1611, který byl přenesen z aldašínského kostela sv. Jiří v Jevanech. O pět let později k němu přibyl zvon Felix odlitý v Pasově. Pouze v sanktusníkové věžičce zůstal původní zvon z r. 1891. Kostel sv. Norberta byl vybudován na půdorysu kříže a má dvě postranní kaple. Uvnitř byl tedy jeden hlavní a dva postranní oltáře. Obraz sv. Norberta pro hlavní oltář byl dílem malíře Josefa Heřmana stejně jako obraz sv. Heřmana pro oltář postranní. Pro druhý postranní oltář byl použit barokní obraz Panny Marie Sněžné přenesený ze staré dřevěné kaple. Řezbářské práce provedl Josef Krejčík a varhany dodala firma Schiffner. Křížovou cestu namaloval Otakar Voráček na náklady majitelky usedlosti Petynka Kateřiny Kabrnové, která ji r. 1898 kostelu darovala. V letech 1950-2003 byl na místo hlavního oltáře do kostela umístěn oltář ze zrušeného strahovského kláštera. Po obnovení kláštera byl na místo hlavního oltáře instalován dominantní kříž. V kostele sv. Norberta se konají pravidelné bohoslužby, neboť je kostelem farním. Budova fary byla postavena současně s ním v jeho sousedství.Text: historie
23.5. 2015 - Jiří Špaček
Zdroje
(s využitím informací farnosti u sv. Norberta a různých internetových stránek)