Kostel svatého Mikuláše byl postupně budován od roku 1338 až do druhé poloviny 15. století na místě staršího románského kostela z 12. století. Jedná se o monumentální síňové trojlodí s pětiboce uzavřeným presbytářem, k jehož severní stěně přiléhá dvoupatrová sakristie. K nejstarším částem náleží severní předsíň s obkročnou klenbou, obvodové zdivo a obě podlaží sakristie. Klenba presbytáře i střední lodi byla koncem 15. století zaklenuta síťovou klenbou (reliéfně zdobené konzoly přípor, svorníky), boční lodě byly zaklenuty klenbou křížovou. Rovněž byly přistavěny jižní kaple a do západní části byla vložena pozdně gotická kruchta. Fáze dostavby po husitských válkách je připisována staviteli Mikuláši ze Sedlešovic. V interiéru z této fáze zaujme také zlatnicky vypracované kamenné pastoforium v prostoru presbytáře. Bez výraznějších stavebních úprav budova kostela přečkala až do poloviny 19. století (pouze barokní úpravy bočních kaplí). Původní dvě zvonice flankující presbytář byly v této době zdemolovány (zbyla pouze spodní část severní věže) a v letech 1848 -1851 byla vybudována nová neogotická zvonice při závěru presbytáře. Ke třem stranám chrámového trojlodí byly také postupně přistavovány kaple a předsíně
Další výraznou renovaci prošel kostel v prvních desetiletích 20. století.Text: historie
28.7. 2006 - de.ardoise
|
Přihlášení |
