První zmínky o kostelu dokazují gotický ráz budovy, počátky 2. poloviny 14. století. Vyhořel roku 1538, při velkém požáru celého města Turnov. Opětovně vyhořel v roce 1707. V roce 1722 byl přestavěn do barokního stylu. Jednolodní budova, obdélná, s pravoúhlým presbytářem a s novou sakristií z konce 19. století. Po jižní straně s mohutnou dvoupatrovou gotickou hranolovou věží. Vně toskánských pilastry nesoucí kládí, na věži lizénové rámy. Loď i presbytář sklenuty valenou klenbou s lunetami a pasy, kruchta je nesena třemi pilíři. Nástropní a nástěnné malby pocházejí pravděpodobně z let 1884–85.
Zařízení: hlavní oltář pochází z let okolo 1720, je barokní, portálový, sloupový, s pilastrovým nástavcem, v němž je obraz sv. Jana Nepomuckého, se sochami sv. Josefa a Jana Evangelisty a s obrazem sv. Mikuláše z roku 1850. V presbytáři pozoruhodné sochy sv. Václava, sv. Linharta, sv. Víta v barokním stylu z 1. poloviny 18. století. Tři boční oltáře z roku 1730, portálové. Kazatelna pochází ze začátku 18. století, v barokním stylu se soškami evangelistů v nikách. Křtitelnice je z černého mramoru z roku 1885 s víkem, na němž je bronzová soška Spasitele. V sakristii je socha Staroboleslavské Panny Marie, z roku 1884 a byla přenesena z prostranství před Turnovským nádražím. Za povšimnutí jistě stojí také tři figury renesančních náhrobků Vartenberků z 2. poloviny 16. století.Text: historie
3.1. 2006 - Aleš Marek /Umělecké památky Čech, svazek čtvrtý/
|
Přihlášení |
