Vesnice Suchdol nad Lužnicí (něm. Suchenthal) vznikla na levém břehu Lužnice, při významné dálkové cestě z Třeboně do rakouské Weitry a Schremsu v místech, kde se od západu napojovala komunikace z Trhových Svinů a Borovan. Ta se stala základem vznikajícího sídliště a vidlicovité napojení dalo podobu trojúhelné návsi, kolem níž vyrostly rozptýlené zemědělské usedlosti. V jihovýchodní části vesnice byl na hřbitově založen kostel a na jižní straně pak připojen areál fary. Jádro kostela v Suchdole nad Lužnicí pochází z let 1361-1363, přičemž v r. 1363 je kostel již farní. V té době přebírají Rožmberkové vsi Suchdol a Šalmanovice z rukou pánů z Landštejna. Kostel byl původně plochostropý, posléze vzniklo první klenuté dvoulodí na jeden středový pilíř v jižních Čechách. Původní zasvěcení kostela bylo Blahoslavené Panny Marie, sv. Bartoloměje a sv. Markéty. Dle kamenických značek lze doložit, že na kostele pracovali stejní řemeslníci jako na třeboňském augustiniánském klášteře. Kněžiště nejspíše bylo provizorně zastropeno, dochovaná síťová klenba pochází z první poloviny 15. století. Na počátku 90. let 15. století je kostel zmiňován jako neupravený, následující oprava byla nejspíše dokončena novým vysvěcením 5. července 1493, tehdy je kostel již trojlodní. Svěcení provedl pro nedostatek světitelů kamínský biskup Benedikt z Valdštejna, který mimo jiné světil již zmiňovaný třeboňský klášter. Tuto událost dodnes připomíná dochovaný nápis ve výklenku kněžiště, při této příležitosti byl kostel nově zasvěcen sv. Mikuláši. Suchdol během historie postihlo mnoho požárů, které se nevyhnuly ani kostelu. Jeden z nich 16. dubna 1696 zachvátil i střechu kostela a sanktusník, ve kterém se roztavily dva menší zvony. Zděnou věž na hřbitově se podařilo zachránit a s ním i největší suchdolský zvon. Nový sanktusník byl snesen r. 1791 pro neutěšený stav, zděná věž u kostela byla zbourána a následně r. 1814 vystavěna nová dochovaná do současnosti. Roku 1816 byla zahájena přestavba západní části lodi, zrušena byla tři klenební pole na kraji lodě, byl zřízen plochý strop a přestavěna kruchta. Roku 1820 bylo dokončeno rozšíření lodě a kostel získává současnou podobu. V té době jsou v suchdolském kostele zaznamenány čtyři zvony. Stejného roku byly do kostela pořízeny nové varhany, přičemž staré z r. 1798 byly převezeny do kostela sv. Jana Křtitele v Krabonoši. Ve třicátých letech 18. století bylo kněžiště vybaveno kamennou dlažbou, která byla nahrazena r. 1820 cihelnou. Roku 1855 byl kostel opraven, kněžiště opatřeno novou krytinou, omítnut a vybaven mramorovou dlažbou. Při této příležitosti byl odhalen již zmiňovaný nápis ve výklenku kněžiště, na renovaci nápisu se z literárního hlediska podílel básník Karel Jaromír Erben. V r. 1858 byla při jižní stěně presbyteria zřízena oratoř nákladem skláře Stölzla, oratoř byla dále upravena r. 1922. Významnější oprava kostela byla provedena r. 1903, během prací byly do kostela instalovány nové varhany od Vincence Škopka z Tábora. V této době dochází k obměně vnitřního vybavení. Roku 1916 byla věž opatřena novými hodinami. Během první světové války byly kostelní zvony zrekvírovány a zničeny, po válce je nahradily nové dva zvony sv. Vít a sv. Václav, které byly zabrány během druhé světové války. V současnosti jsou v kostele dva zvony z let 1861 a 1876. Roku 1952 byla opravena střecha kostela a následující rok byla obnovena fasáda. Další větší oprava vnějšího pláště byla uskutečněna r. 1970. Od poloviny devadesátých let 20. století probíhá postupná celková obnova.
Kostel sv. Mikuláše je od r. 1958 zapsán v seznamu kulturních památek ČR. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Farnost je však administrována ex currendo z Českých Velenic.Text: historie
1.9. 2023 - Jiří Špaček
Zdroje
wikipedia
|
Přihlášení |
