První doklady o existenci kostela u tržiště nově založeného města Dresden, vysazeného v sousedství slovanské osady Dresdane, pocházejí z doby kolem roku 1200. Románská basilika byla tehdy zasvěcena patronu kupců, trhů, silnic a mostů, svatému Mikuláši. Když novomanželka míšeňského vévody Jindřicha Constanzie z rodu rakouských Babenbergů přinesla věnem třísku ze svatého Kříže, byla pro ni u mikulášského kostela postavena zvláštní kaple. Roku 1270 přineslo Labe do města kříž, který se stal další uctívanou relikvií. Roku 1388 byl proto přestavěný kostel nově zasvěcen svatému Kříži.
Stavbu s výjimkou vysokého choru a věžní části zničil požár 15. 6. 1491. Po něm došlo k pozdně gotické obnově ve formě trojlodní haly. Západní věž (postavená na obdélném půdorysu se šířkou, odpovídající šířce trojlodí) byla roku 1584 završena renesanční nástavbou. Od roku 1539 sloužil kostel luteránům. Kostel stíhaly snad nejvíc ze všech drážďanských svatyní živelné i válečné pohromy: roku 1669 udeřil blesk do západní věže, 14. 4. 1760 pak byla gotická stavba zcela zničena pruským dělostřeleckým bombardováním města. Nový kostel se vzhledem k hospodářským potížím země a stavebním problémům (zřícení zbytků původní věže 22. 6. 1765) stavěl v letech 1764–1800. Jedná se o stavbu ve stylu pozdního baroka. Z původního zařízení kostela se dochoval renesanční hlavní oltář (dnes v kostele v Bad Schandau). V letech 1894–95 byl její interier upraven v novoklasicistním slohu, 16. 2. 1897 celý kostel znovu vyhořel. Následovala obnova, která přinesla secesní úpravu interieru podle projektu architektů Schillinga a Graebnera (viz evangelické kostely v Hrobu, Duchcově a Chabařovicích). Nejtěžší zkouška postihla stavbu v noci ze 13. a 14. února 1945, kdy ji s celým středem Drážďan zasáhlo britské bombardování. Obnova začala roku 1946 podle projektu Fritze Steudtnera, který zachoval vnější vzhled objektu, interier však pojal jako provizorní prostor s hrubou omítkou, v němž byly uplatněny zbytky secesní výzdoby a artefakty, přenesené z jiných zničených kostelů ve městě. Tato původně dočasná podoba kostela byla nakonec uznána jako vhodná pro další zachování. Kostel sv. Kříže je dodnes hlavní protestantskou svatyní města. Poskytuje zázemí světově proslulému chlapeckému pěveckému sboru Kreuzchor, jehož tradice je doložena písemně poprvé 6. 4. 1300, existoval však zřejmě od počátku existence města (1206). Kostelní věž je osazena druhým největším souborem zvonů v Německu (po kolínské katedrále) a slouží i jako jeden z vyhlídkových bodů.Text: historie
19.11. 2011 - Ivan Grisa
Zdroje
dle Jürgen Helfricht: Dresden und seine Kirchen, Evangelische Verlaganstalt Leipzig 2005
|
Přihlášení |
