kostel sv. Jiljí

Kostel byl původně vysvěcen sv. Mikuláši. Budova je cihlová, presbytář je s triumfálním obloukem, se starou sakristií a s mariánskou kaplí. Na severní straně je mohutný portál. Na jižní straně je přistavěno trojlodí s cihlovou věží, trojlodí bylo přistavěno pravděpodobně v roce 1350. Pravděpodobně v roce 1370 byla přistavěna kaple sv. Doroty, která přiléhá k jižní stěně presbytáře. Počátkem 16. století byl k jižní stěně lodi přistavěna gotická předsíň. V roce 1686 postihl kostel velký požár, ale už v roce 1693 je uváděn kostel jako opravený a v raně barokní podobě. Od roku 1859 až do roku 1866 je kostel regotizován podle návrhu B. Grubera. Namátkou lze uvést ukrytí barokní klenby presbytáře pod pseudogotické články, v roce 1863. Okolo let 1865 byla regotizována také jižní věž. V letech 1913 až 1918 byl kostel restaurován a byla mu navrácena jeho gotická podoba. Vrácení původního vzhledu se účastnil sochař V. Sucharda a další. Především byly odstraněny pseudogotické úpravy, nově byl zaklenut presbytář, otevřena zazděná okna, klenba u presbytáře byla přenesena do patra severní věže a další.

Po severní straně presbytáře jsou dvě obdélníkové prostory sakristie, které slouží v dnešní době jako depozitáře. Západní průčelí zdobí gotický portál, nad nímž je kamenná socha Madony od autora Š. Zálešáka a nad ní je gotické hrot. Okno se štítem se slepými cihlovými kružbami. Průčelí budovy je sevřeno dvojvěžím. Severní věž je cihlová a sahá do výše římsy. Jižní věž je kamenná zdobená gotickými okny, pod římsou jsou gotické reliéfy znaků. Stěny kostela člení opěráky a gotická okna s kružbami zejména v presbytáři. Na jižní předsíni je restaurovaná rozeta. Zevně jsou na stranách zdí předsíně gotické portály s přetínanými pruty v ostění rámované oslím hřbetem. Portál jižní předsíně presbytáře je novogotický. Nad portálem je socha Přemysla Otakara II. Původní severní předsíň byla upravena barokně a dnes slouží jako kaple. Presbytář má žebrovou klenbu a v závěru paprsčitě stočenou. Nižší severní loď je sklenuta čtyřmi poli a na západní straně v podvěží hvězdovou žebrovou klenbou, který je nesena fugurálními konzolami se symboly čtyř evangelistů. V podvěží je portál se znaky města. Stará sakristie je sklenuta křížovou klenbou. Jižní předsíň lodi je sklenuta síťovou pozdně gotickou klenbou a severní předsíň lodi ještě křížově s hřebíky. V západní části lodi je kruchta, stavebně upravovaná a rozšiřovaná po roce 1600. V jižní sakristii jsou zbytky gotických maleb a nápis z roku 1370 s figurálními výjevi. V jižní lodi jsou rovněž pozůstatky maleb, které pokrývali stěny všech lodí. Pozůstatky maleb byli objeveny po roce 1863 a měli představoval sv. Zikmunda, sv. Václava, sv. Ludmilu, Nejsvětější trojici, Adama a Evu a mnoho dalších postav z historie. Další malby byly objeveny na poprsnici kruchty, snad z roku 1600. Zařízení: z části barokní a z části pseudoslohové. Hlavní oltář je rozvilinový, rámový z roku 1701, s obrazem sv. Jiljí. Boční branky se sochami a s reliéfy sv. Petra a Pavla od F. Adámka z Benátek nad Jizerou z roku 1761. Boční oltáře jsou pseudoslohové a na nich obrazy od autora J. Hellicha, které jsou ze 60. let 19. století. V severní kapli u presbytáře na rokokové tumbě je rozvilinový litinový oltář, pravděpodobně z roku 1700 se sochou Panny MarieVídeňské. Kazatelna je barokní a jsou na ní vyobrazeny reliéfy evangelistů. V severní lodi je kamenná socha sv. Mikuláše s donátorem průčelí kostela. V presbytáři je deskový obraz Poslední večeře Páně a další vzácná plátna. Lavice v kostele jsou rokokové a křtitelnice je cínová z roku 1488. V presbytáři je náhrobek rodiny Hlavniců z roku 1599. V presbytáři kostela by měla být uložena řezba Piety z původního špitálu, barokní z roku 1700.

Text: historie
4.7. 2006 - Aleš Marek / Umělecké památky Čech, svazek druhý, Československá akademie věd ve spolupráci s Ústavem teorie a dějin umění. V roce 1978 vydala Academia.