Farní kostel sv. Jakuba Staršího nebo též Většího se nachází ve svahu v blízkosti Hilmarova náměstí na nároží ulic Hilmarovy a Vackovy. Stavba vznikla na místě bývalého gotického kostela z 2. poloviny 14. století, který r. 1677 vyhořel. Byla dokončena v r. 1705 a je pravděpodobně dílem stavitele Filipa Spannbruckera, nepochybně ovlivněným tvorbou Jana Blažeje Santiniho Aichla. Barokní stavba byla postavena na náklady hraběte Františka Josefa Schlika. V letech 1850–1852 byl upravován vnitřek kostela, další úpravy proběhly v letech 1885 a 1915.

Kostel sv. Jakuba Staršího je jednolodní stavba oválného půdorysu proloženého křížem s pravoúhlým presbytářem, hranolovou věží a oblými přístavky sakristií na bocích presbytáře. Ramena kříže jsou zevně uzavřena pravoúhle s konvexními nárožími, uvnitř oble s výklenky pro oltáře. Nad pravoúhlým vchodem zdobeným sloupovou edikulou oválného půdorysu s balustrádovým zábradlím nad markýzou je hranolová věž zakončená cibulí se dvěma lucernami. Stěny budovy jsou členěny pilastry v konkávně vybraných rozích, silnými lizénovými rámy a šambránami s uchy a kapkami kolem segmentově uzavřených oken. Nad vrcholem lodi je osmiboký sanktusník s lucernou a cibulí.
Ústředním prostorem kostela je eliptická loď zaklenutá osmidílnou valenou klenbou do středního oválného zrcadla se dvěma půleliptickými výklenky pro oltáře, v nichž jsou nástěnné malby oltářů provedené technikou al fresco. V iluzivních malbách jsou zavěšeny oválné oltářní obrazy Narození Páně a Zmrtvýchvstání od vídeňského malíře F. W. Tamta z r. 1703. Stěny interiéru jsou členěny dvojicemi pilastrů nesoucími jednoduše profilované kladí, nad kladím v lodi je nízká osmidílná kupole s ústřední nástropní malbou z legendy o sv. Jakubovi Větším. V presbyteriu je iluzivní nástěnná malba hlavního oltáře zakryta novodobým novogotickým oltářem z r. 1888. Hranolová věž je v přízemí, sklenutá křížovou klenbou. Iluzivní nástěnné malby oltářů uvnitř kostela jsou dílem neznámého malíře a pocházejí z doby vzniku stavby. Ostatní vnitřní výmalba je z let 1850–1852.
U kostela sv. Jakuba Staršího se nachází jednak opěrná zeď a jednak zbytek ohrazení hřbitova, který byl původně u kostela. Opěrná zeď je zděná a omítaná. V pravidelných intervalech jsou v ní umístěny hranolové sloupky s plochými pískovcovými hlavicemi. Zeď je kryta pískovcovou deskou. Zbytek ohrazení kostela tvoří sokl opěrné zdi a je tvořen pískovcovými kvádry. V okolí kostela se nachází ojedinělá galerie barokních skulptur.
Kostel sv. Jakuba Staršího je kostelem farním a konají se v něm pravidelné bohoslužby.

Text: historie
30.6. 2016 - Jiří Špaček

Zdroje
(s využitím webových stránek města Kopidlno a místní farnosti)