kostel sv. Jakuba Staršího

Kostel svatého Jakuba Staršího či Většího je nejstarší dochovanou stavbou v Hostivici. Existoval již v r. 1277, kdy je uveden v první písemné zmínce o obci. Postaven byl o něco dříve, snad v 1. polovině 13. století nebo ještě před ní, a to v románském slohu, což dokládá kvádříkové opukové zdivo odkryté v jeho jižní straně při opravě v letech 1973–1976. O tehdejší podobě kostela se můžeme pouze dohadovat. Předpokládá se, že byl malý, tmavý a zaujímal jen prostor nynější chrámové lodi. Věž kostelu chyběla, opodál na hřbitově stála nejspíš dřevěná zvonice.

Současný vzhled kostela je výsledkem mnoha přestaveb v průběhu staletí. Nejvýrazněji byl kostel poškozen za třicetileté války, kdy zůstaly zachovány pouze zdi, když jej r. 1631 vypálili Švédové a Sasové. Zůstal dlouhá léta pustý a ještě v r. 1662 potvrzuje zádušní kniha, že je zcela opuštěný. Přitom se již r. 1659 na výzvu pražského arcibiskupa Harracha zavázal František Adam Eusebius hrabě ze Žďáru chrám obnovit. V květnu 1662 se konala v pustém kostele první mše po 45 letech a ještě v tom roce začala přestavba. Při ní byl přistavěn gotický presbytář s křížovou klenbou, lomenými okny a prejzovou střechou a malou sakristií na evangelijní (severní) straně. V letech 1662–1663 byla přistavěna i věž ke kostelu, jejíž přízemní část zvětšila nedostačující prostor lodi, neboť pod klenutím věže vznikla předsíň. Zřejmě z tohoto důvodu má věž prakticky stejnou šířku jako loď kostela. Další stavební činnost v kostele je spojena s Annou Marií Františkou Terezií, velkovévodkyní Toskánskou, která postavila či přestavěla všechny hlavní hostivické památky. Roku 1737 nechala kostel opravit, zvětšit okna, prolomit zeď u věže a vytvořit kůr. O rok později opravila a opatřila novou střechou kostelní věž. Ani z této doby však není známo, jak kostel přesně vypadal. Hlavní oltář sv. Jakuba byl v r. 1736 přivezen ze Zákup. Dne 5. listopadu 1737 byly do velkého oltáře vloženy ostatky sv. Simplicie. Postranní oltáře sv. Vojtěcha a sv. Prokopa pocházejí z pražského kostela sv. Václava na Zderaze a byly zakoupeny pro hostivický kostel v r. 1787, když císař Josef II. zrušil tamní klášter augustiniánů. Dne 19. dubna 1794 vypukl v Hostivici požár, který zničil velkou část obce. Vyhořela i kostelní věž, kterou zakrývala nouzová střecha až do roku 1857, kdy byla věž dostavěna do současné podoby. V r. 1818 dal farář Haas vyprázdnit kostnici na východní straně kostela, spojil ji s kostelem a udělal z ní sakristii, aby získal místo v malém kostele. Na jižní straně nechal přistavět oratoř pro panstvo. Roku 1870 přestavoval kostel stavitel Prantner, který upravil oratoř na malou kapli a na severní straně postavil velkou kapli s novou oratoří. Tato přestavba sklidila ostrou kritiku. Tehdy byla rozšířena i okna v presbytáři a patrně byl zazděn i novorománský klenutý vchod do kostela v západní straně věže, nyní opět obnovený. K zazdění tohoto vchodu použili tenkrát náhrobní kameny, vzaté ze zdí a podlahy chrámové lodi. Možná byly mezi nimi i kameny z náhrobků některých významných hostivických osobností. V r. 1871 byla věž pokryta novou střechou a vsazeny do ní nové hodiny. V r. 1933 byly hodiny obnoveny z dobrovolné sbírky věřících, ale v květnu 1945 je velmi poškodilo ostřelování obce. Kostel byl celkově opravován v letech 1973–1976, při které například byla břidlicová krytina věže vyměněna za plechovou. Věžní hodiny byly nahrazeny r. 1975 novými. V letech 2010–2011 se dočkaly obnovy věž a jižní strana lodě včetně přístavků, v r. 2012 byla odvlhčena severní strana kostela. Hostivický kostel sv. Jakuba Staršího je kostelem farním a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Zajímavá je i historie zdejších kostelních zvonů. Ty nejstarší, které byly umístěny v samostatné zvonici, zabavili za třicetileté války r. 1639 císařští vojáci. Nové zvony byly pořízeny až po obnově kostela, první v r. 1662, další dva pak v letech 1688 a 1714. Všechny tři se však rozlily při požáru v r. 1794, kdy vyhořela i kostelní věž. Nové tři zvony byly pořízeny až v r. 1802. Za 1. světové války r. 1917 velký a prostřední zvon zrekvírovala vojenská správa. Tři nové zvony byly zakoupeny ze sbírky farníků v r. 1924, posvěceny a umístěny na věž při pouti. Nevydržely však dlouho. Za 2. světové války, 18. března 1942 Němci zrekvírovali i všechny tři nové zvony a ušetřili jen nejmenší zvon, umíráček, který přežil již 1. světovou válku. Při ostřelování Hostivice v květnu 1945 ho však zasáhla střela a rozbila. Z jeho střepin a dalšího materiálu ulili nový zvon, který byl posvěcen a umístěn do věže 24. listopadu 1946. Druhý zvon, který byl do věže zavěšen v r. 1970, byl ulit nákladem tří rodin z Jenečka. První varhany byly do hostivického kostela pořízeny patrně po r. 1733. V r. 1778 však byly nahrazeny novými. Varhanní skříň nese letopočet 1783. Současný varhanní stroj pochází nespíše z let 1870–1871 a dodal ho podle nalezených zápisů Ferdinand Guth z Nového Strašecí. Poslední rekonstrukce varhan proběhla v letech 2001–2002. Kolem kostela se od jeho založení rozkládal hřbitov, na kterém se přestalo pohřbívat r. 1839, protože již nestačil potřebám farnosti. Byl nahrazen hřbitovem novým. Vstup do areálu kostela uzavírá pozdně barokní branka datovaná ve štítě 1797, což odpovídá době oprav věže po požáru. Před ní se nacházejí dvě památné lípy, jejichž stáří je asi 150 let.

Text: historie
8.2. 2016 - Jiří Špaček

Zdroje
(s využitím webových stránek města Hostivice)