Kostel je jednolodní stavbou orientovanou presbyteriem k jihu. Obě severní nároží a boční stěny lodi jsou zpevněny zděnými opěrnými pilíři dobíhajícími až ke střešní římse. Pentagonální presbytář je nižší než hlavní loď. Z východní strany přiléhá k lodi nižší pentagonální kaple sv. Mikuláše, která je dochovaným presbytářem staršího barokního kostela z 18. stol. V ose kaple vystupuje ze západní stěny hlavní lodi rizalit s bočním vstupem. Hmota vstupního rizalitu zřejmě obsahuje část západního průčelí starého kostela. K severovýchodnímu nároží lodi je přistavěna 46 m vysoká hranolová věž se sdruženými pseudorománskými okny. Věž je kryta vysokou štíhlou oktogonální střechou, která je ukončena více než dva metry vysokým křížem. 30 m dlouhá a 12 m široká loď je zaklenuta třemi poli křížové klenby a valenou klenbou s dvěma trojbokými výsečemi. Presbyterium má jedno pole křížové klenby, stejně jako kaple. V závěru presbytáře jsou prolomena tři půlkruhová zaklenutá okna. Dvě okna jsou vyplněna vitrážemi s vyobrazením sv. Alžběty a sv. Martina vlevo, sv. Aloise a sv. Terezie vpravo. Presbytář zdobí nástěnné malby v historizujících kartuších, znázorňující příchod sv. Cyrila a Metoděje na Moravu, křest Bořivojův a smrt sv. Josefa. Veškerou plochu kleneb lodi, presbyteria i kaple vyplňují dekorativní malby zvýrazňující jednotlivá klenební pole, jejichž plochu vedle popsaných medailonů převážně pokrývají zlaté hvězdy. Na stěnách lodi jsou v rozetových vpadlinách umístěných nad vrcholy přístěnných pasů zobrazeni vlevo sv. Vojtěch, sv. Ludmila a sv. Metoděj, vpravo sv. Jan Sarkander, sv. Prokop a sv. Jan Nepomucký. Část nástěnných maleb interiéru pochází z roku 1870, ale většina je dílem olomouckého malíře Ervina Bubeníka a pochází z počátku 20. století. Nedílnou součástí církevního areálu je i vedle stojící fara č.p. 35.
Text: popis
21.3. 2020 - Luděk Vláčil
Zdroje
https://pamatkovykatalog.cz a další
|
Přihlášení |
