V areálu kostela vyrostla jako první na západní straně v letech 1932-1933 budova, postavená jako mateřská škola Kongregace sester Nejsvětější Svátosti (v současné době fara). Kostel byl postaven v roce 1935 podle projektu českobudějovického stavitele Antonína Procházky jako jeden z nejmladších českobudějovických kostelů. Na východní straně byl pak v roce 1936 postaven objekt, dříve nazývaný klášterem, neboť tu po dokončení sídlili bratři z vídeňské Kongregace těšitelů Božského Srdce; nyní je zde Kněžský domov pro staré kněze.
Je to jednolodní kostel v novorománském slohu na obdélném půdorysu, na nějž navazuje nižší a mírně užší půlkruhově zakončený presbytář, na jehož bocích jsou přistavěny dvě sakristie. Loď kostela je kryta sedlovou střechou, presbytář též sedlovou zakončenou půlkruhově; na sakristiích valbové střechy. Na hřebeni sedlové střechy v severním průčelí lodě hranolová věžička s jehlancovou stříškou s křížem; v ní umístěn zvon sv. Václav. Na vnější východní fasádě kostela dva nápisy: 1. Můžeš-li věřit, všechno jest možné věřícímu a 2. In te Domine speravi non confundar in aeternum (V tebe, Pane, doufám, ať nejsem zahanben navěky). V interiéru varhany původně umístěné v budějovickém kostele sv. Anny. Malby v interiéru navrhl pražský architekt Major a jejich autory jsou malíři Jelínek a Bašný. V presbytáři je freska beuronského stylu obsahující obličeje biskupa Bárty a architekta Procházky. V zahradě u východní strany kostela stojí kamenný kříž, datovaný rokem 1876 (měl původně stávat na suchovrbenské návsi).Text: popis
25.6. 2025 - Jaroslav Špiroch
Zdroje
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_sv_Cyrila_a_Metoděje_(Suché_Vrbné)
Českobudějovicko, II. Pravý břeh Vltavy, str. 261, Daniel Kovář, nakl. Veduta 2008