Radonice jsou jako majetek strahovského kláštera uváděny poprvé v letech 1143-1148. Ves s dvorcem na pravém břehu Ohře věnoval premonstrátům kníže Vladislav II. Někdy v té době byl na uměle navršeném pahorku postaven zděný románský kostelík. Umístění je dáno polohou vsi v nivě Ohře. Stavba prošla během staletí mnoha úpravami: v polovině 14. století získala gotický presbytář, r. 1712 dvě postranní kaple. Uvnitř se nacházely gotické malby s mariánskou a christologickou tématikou (1368 - 1389) a dřevěný kazetový strop se 16 výjevy ze Starého i Nového zákona (konec 16. století, 1690). Půdorys původního kostela je přiložen do galerie obrázků. Vně hřbitovní zdi stála dřevěná zvonice, která byla r. 1833 přestavěna na zděnou. Ve hřbitovní zdi bylo též několik výklenkových kaplí, později zbořených.
Velikost kostela a zejména jeho stav přestávaly bohatnoucí zemědělské obci postačovat. Vlivem nestabilního podloží byla stavba staticky narušena a ani opravy v letech 1880 a 1885 nebyly účinné. Když byly r. 1904 pod omítkou nalezeny ve zdivu trhliny až 12 cm široké, bylo rozhodnuto o demolici a zároveň o stavbě nového kostela. Demolice byla dokončena po dvou týdnech 11. srpna 1905 a již 24. srpna téhož roku začala stavba nového kostela podle plánů cítolibského rodáka Františka Davida, žáka svého krajana Josefa Mockera, který proslul puristickou přestavbou Karlštejna a zahájením dostavby svatovítské katedrály v Praze. Jednolodní novogotická stavba s věží v ose západního průčelí pokračovala velmi rychle, většinou ještě bez stavebního povolení, a již 4. října 1906 byla dokončena. O rok později byla vysvěcena. Kostel dostal nové vnitřní vybavení od Josefa Klímy, doplněné několika kusy z původní svatyně (kazatelna, křtitelnice). Na věž byly přeneseny zvony ze zbořené zvonice. Dodnes z nich zůstal jen sv. Matěj, dílo Brikcího z Cimperka z r. 1574. Po 2. světové válce byl kostel několikrát vykraden, dochovaly se jen Klímovy řezbářské a sochařské práce a obrazy křížové cesty. Varhany z dílny bratří Paštiků vyžadují rekonstrukci. Kostel již před dlouhou řadou let strahovskými premonstráty opuštěný užívá od Vánoc 2002 církev čs. husitská, která zde koná bohoslužby pravidelně dvakrát měsíčně. Její péčí byly r. 2013 opraveny zatím věžní hodiny. Kostel je nadále obklopen hřbitovem s kamennou ohradní zdí, zřejmě zčásti původní.Text: historie
17.12. 2011 - Ivan Grisa
Zdroje
( Umělecké památky Čech, svazek 3., Academia 1980), doplnil a aktualizoval Jiří Špaček podle informací místní naučné stezky
|
Přihlášení |
