Jednolodní kostel na obdélném půdorysu uzavírá kvadratický presbytář s křížovou klenbou. Při jeho jižní straně se nachází sakristie. Kostel měl až do r. 1994 původní břidlicovou střechu. Kostelní věž přistavěná k průčelí je vysoká 44 metrů. Přízemí věže je čtvercové, vrchní část je opatřena polygonálními okny. Věž je zakončena štíhlou jehlancovou střechou. Tělo lodi je prolomeno vždy čtyřmi vysokými okny s lomeným obloukem ve vrcholu, obdobná menší okna jsou v presbytáři. Loď je od presbytáře oddělena gotizujícím triumfálním obloukem. Je plochostropá s dřevěnou kazetovou výzdobou, kruchta je nesena celkem čtyřmi pilíři. Interiér lodi je zdoben ornamenty v pásech. Fara využívá gotizujících oken v průčelí a románského obloučkového vlysu.
Veškeré vnitřní vybavení kostela respektovalo novogotický sloh stavby. Hlavní oltář se sochami Nejsvětějšího Srdce Páně, sv. Jakuba Většího a sv. Vojtěcha vytvořil tyrolský řezbář Konrád Martiner. Je rovněž tvůrcem kazatelny a dalšího mobiliáře včetně soch světců a bočních oltářů sv. Josefa na epištolní straně a Nanebevzetí Panny Marie na evangelijní straně. Boční oltáře však byly instalovány dodatečně až r. 1929. Kostel je vybaven zajímavou reliéfní křížovou cestou v dřevěné gotické architektuře s fiálami. Varhany pro kostel postavil r. 1912 Heinrich Schiffner (1853-1938), varhanář činný v Praze a Cvikově. Ve věži byly původně tři zvony, ty však byly v průběhu 1. světové války zrekvírovány. V r. 1924 byly z dobrovolné sbírky pořízeny dva nové zvony. O ty přišel kostel za 2. světové války v r. 1942.Text: popis
22.12. 2022 - Jiří Špaček
Zdroje
(s využitím informací různých webových stránek)
|
Přihlášení |
