Hlavní oltář v kostele pochází z roku 1718. Původně na něm stávala socha Madony, pocházející z konce 15. století, která byla přenesena do kostela sv. Máří Magdaleny, dnes zde stává socha Matky Boží, původně z předsíně kostela, a je nejnovějšího původu. Obraz oltáře není původní. Vedle jsou situovány sochy sv. Františka a sv. Antonína Paduánského. Malba stropu vyobrazuje církevní otce: Řehoře s holubicí, Ambrože s úlem, Augustina se srdcem a Jeronýma se lvem.
V presbytáři jsou umístěny chorové lavice, pocházející ze zrušeného benediktinského kláštera sv. Mikuláše na Starém Městě pražském. Jsou zdobeny překrásnými intarziemi. První oltář nalevo je s obrazem Spasitele. Autorem byl A. Robert z České lípy. Nad ním se nachází plastický reliéf zobrazující vidění sv. Antonína Paduánského. Na oltáři jsou umístěny dvě sochy - sv. Františka Xaverského a sv. Jana Nepomuckého jako almužníka. Oltář umístěn ve středu je zasvěcen Panně Marii Sedmibolestné a pochází z roku 1778, kdy byl pořízen Michalem Karlem Kounicem. Obraz oltáře byl malován na dřevě a autor je neznámý. Pochází ze zdi jednoho domku, odkud byl přesunut do dřevěné kapličky. Nakonec byl slavnostně umístěn do mariánského kostela. Oltář u kazatelny je takzvaným morovým oltářem. Jeho obraz byl namalován holandským malířem Molem. Je zde vyobrazeno panorama České Lípy v pozadí se Špičákem v době moru. Ten v roce 1680 během dvou měsíců ukončil život až 520 lidem. Obraz zobrazuje Janela, lékaře, jenž ošetřuje nemocné. Dále je zde nemluvně, kojeno umírající matkou jménem Frinterová. Dítě přežilo a mělo dlouhý život. V oblacích nad městem je sv. Rosalie. Po stranách oltáře stojí sochy sv. Rocha se psem a sv. Šebestiána se šípy v těle. Původ oltáře je též spjat s původem sousoší Nejsvětější Trojice (tzv. Vratislavská). Po stranách sloupu stojí postavy světců Floriana, Jana Nepomuckého, Vojtěcha a Václava. K tomuto sloupu se konal dne 21. 11. (svátek Obětování Panny Marie) průvod. Ve městě pak panoval sváteční klid. Oltář pochází z roku 1681. Oltář umístěný napravo u vchodu byl zasvěcen Neposkvrněnému početí. Obraz namaloval ak. malíř Eduard Steffen. Oltář nese dva relikviáře, původně z hlavního oltáře. Pravý přední oltář je zasvěcen archanděli Michaelovi. Titulní obraz nese obraz sv. Václava. Autoři jsou neznámí. Klenba nese tři výjevy ze života Matky Boží a to nanebevzetí, zvěstování a korunování. Pod ni bylo vymalováno 12 apoštolů. Kazatelnu zdobí sochy čtyř evangelistů. Soška Dobrého pastýře je umístěna na stříšce. Nad vchodem na kazatelnu je bysta sv. Jana Nepomuckého (patrona kazatelů). V předsíni jsou k vidění nad vchody do kůru a zpovědní kaple sochy sv. Jeronýma a sv. Magdaleny. Dříve se tyto sochy nacházely nad zpovědnicemi. Ve zpovědní kapli visí velký kříž. Pochází z roku 1778 a autorem byl František Liebich ze Zákup. Na kůru jsou umístěny památné mechanické varhany, pocházející z roku 1756 od Antonína Jakuba Spiegla z Prahy a honosí se 820 píšťalami.Text: popis
30.10. 2012 - L.H. podle http://www.lipamusica.cz
|
Přihlášení |
