Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Laškově byl vybudován v letech 1612–1620. Kostel dal postavit Bohuš starší Kokorský z Kokor a na Laškově, což připomíná nádherná pamětní deska. Ta byla původně umístěna nad vstupem do kostela, r. 1806 byla při opravě přenesena na kostelní zeď a doplněna nápisem: REAEDIFI 1806 („nově postaveno“). Erbovní deska nese erb Bohuše st. Kokorského a erb jeho ženy Anny Pavlovské z Pavlovic. Deska nese latinský nápis, v češtině:
LÉTA PÁNĚ 1612 NÁKLADEM UROZENÉHO PÁNA BOHUŠE STARŠÍHO KOKORSKÉHO Z KOKOR NA LAŠKOVĚ A LUDÉŘOVĚ, ÚŘEDNÍKA JEHO MILOSTI ŘÍMSKÉHO CÍSAŘE, UHERSKÉHO A ČESKÉHO KRÁLE, JE TENTO CHRÁM BOŽÍ ZALOŽEN KE CTI A CHVÁLE PÁNA BOHA VŠEMOHOUCÍHO A BLAHOSLAVENÉ PANNY MARIE NANEBEVZATÉ, MATKY JEHO, VYSTAVĚN A POSVĚCEN. Kostel vznikl podle všeho přestavbou staršího kostela nebo kaple. Dokládá to nejen zdivo nalezené při opravách v roce 1939, ale i to že kostel byl slavnostně vysvěcen knížetem Stanislavem II. Pavlovským, olomouckým biskupem v letech 1579–1598. První farář, P. Vojtěch, sloužil ve farnosti v letech 1616–25. Od roku 1626 byla fara prázdná a Laškov byl přifařen pod sousední Čechy pod Kosířem. Farnost byla opět obsazena roku 1785, r. 1786 byla náboženským fondem postavena nová fara. R. 1806 prošel kostel velkou stavební úpravou, kdy byla přistavěna nová sakristie, loď byla prodloužena západním směrem a byla vestavěna hudební kruchta; ve staré části lodi byla prolomena nová okna a byla zazděna okna stará (objevena při opravě r. 1939). R. 1840 byly zakoupeny nové varhany. R. 1841 vrchnost zakoupila věžní hodiny. R. 1849 byl přistavěn sanktusník (vížka). R. 1899 byly nahrazeny staré varhany novými v románském slohu. R. 1913 zapálil velkou věž kostela blesk a poškodil kostelní hodiny (opraveny r. 1979). R. 1916 byly zrekvírovány kostelní zvony, nové vysvěceny r. 1925. Všechny tři zvony jsou bronzové, největší má průměr 97 cm a váhu 654 kg, prostřední 81 cm a 314 kg a nejmenší 77 cm a 217 kg. R. 1929 vyzdobil kostel malbami ak. malíř Jano Köhler a malíř Miloš Blažek. Ze zařízení kostela jsou cenné zvláště sošky andílků na varhanách a rokoková varhanní skříň z r. 1740, pocházející ze zrušeného svitavského kostela. Křížová cesta malíře Lamdsebergera byla vytvořena r. 1878. Z r. 1882 je křtitelnice z bílého mramoru, s podstavcem z hnědého mramoru (vytesal ji Theodor Schobr ze Saubsdorfu). R. 1976 byly instalovány nové varhany. Původně byl kostel obklopen hřbitovem. Ten byl zrušen v roce 1834 a přenesen severně za obec. Mj. je zde i hrobka pánů Kollarzů, bývalých majitelů Laškovského panství, z nichž zejména František Kollarz byl velkým patronem kostela.Text: historie
29.6. 2012 - Ivo Rozehnal
Zdroje
zdroj www.farnost-laskov.cz a kniha Drahanská vrchovina /P.F.Müller 2004, E. Horáková - zdroj Umělecké památky Moravy a Slezska 2, Bohumil Samek, Academia 1999
|
Přihlášení |
