Původní románská svatyně postavena řádem německých rytířů po roce 1204, výstavba asi skončila před rokem 1237, kdy se prvně uvádí řádová fara. Podle nedochovaného dokladu existoval kostel i s farou již roku 1216. Středověkou výstavbou nabyl kostel podoby vysokého cihlového síňového trojlodí s polygonálně uzavřeným chórem a dvěma věžemi při západním průčelí. Jižní pochází z konce 13. století, presbytář, sakristie, jižní kaple a severní věž z poloviny 14. století. Opavský kníže Vilém založil roku 1452 při kostele kapli Božího hrobu. Řád německých rytířů kostel Nanebevzetí Panny Marie roku 1540 postoupil městu Opavě, což roku 1542 potvrdil císař Ferdinand I. s podmínkou, že fara bude obsazována katolickými faráři, a to s vědomím olomouckého biskupa. Roku 1555 město dosadilo katolického faráře, roku 1565 však luterského a v letech 1570-1603 se zde konaly jen luterské bohoslužby, znovu se jej luteráni zmocnili roku 1604 a 1619. Roku 1619 byl kostel odevzdán jezuitům (1626 vypuzeni Dány, roku 1627 navrácen). Roku 1686 vznikla nová osmiboká barokní nástavba jižní věže (věž je celkem 66 m vysoká - nejvyšší ve Slezsku a stejně vysoká jako věž olomoucké katedrály). Kostel roku 1758 vyhořel. Poté byl zaklenut výrazně nižšími klenbami (v presbytáři valená klenba s výsečemi, v trojlodí české placky: gotické klenby zachovány v severní a západní předsíni a v presbytáři kaple sv. Anny). Roku 1796 byl zrušen hřbitov kolem kostela.
Text: historie
2.10. 2006 - Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku (K.Kuča, Libri, Praha 1998)
