Původní františkánský klášter z roku 1454 byl situován vně městských hradeb, na předměstí při Svrateckém náhonu jihovýchodně pod Petrovem. V roce 1607 byl na zvětšeném území konventu postaven kostelík sv. Bernarda. Tato zaniklá stavby byla nevelká, ale s pozoruhodným polygonálním presbytářem a dlouhou lodí, završenou několika strmými příčnými sedlovými střechami, vytvářející souvislý sled strmých štítů. V roce 1643 při obléhání Brna Švédy byl klášter schválně zapálen, aby nemohl sloužit švédským vojskům jako opora poblíž hradeb. V roce 1645 byly vyhořelé ruiny zbořeny.
Již v roce 1643 se františkáni přemístili do města, kde jim městská rada vyčlenila svůj kostel sv. Maří Magdalény. V letech 1651 – 54 byl postaven nový kostel, snad podle projektu O. Erny, který nebyl postaven na místě původního, ale byl z kompozičních důvodů posunut až do uliční fronty (hlavní Masarykova ulice). V roce 1646 dostali od města františkáni čtyři domky, na jejichž parcelách v letech 1654 – 71 postavili nový klášter. Ten byl koncem 17. stol. rozšířen o další domovní parcely. Kostelní věž pochází z r. 1746 a v roce 1748 byly o patro zvýšeny budovy kláštera. Současná podoba kostela pochází po požáru z roku 1852. Kostel tehdy dostal jednoduché barokní průčelí a věž novorománské prvky. Dne 31. 5. 1786 byl klášter zrušen a přeměněn na vojenské sklady a z části na faru. V roce 1912 byl při kostele založen dům eucharistiánů.Text: historie
5.12. 2007 - Jan P. Štěpánek
Zdroje
podle K. Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 1998
|
Přihlášení |
