Již v první třetině 15. století stávala na místě klášterního kostela, v místě dnešního presbytáře, malá kamenná gotická kaple.
Dne 21. prosince 1618 vydal majitel panství, hrabě Kryštof Erdődy zakládací listinu kláštera s kostelem zasvěceným sv. Kateřině Alexandrijské, která se zde měla podle legendy zjevovat. Komplex byl vybudován v raně barokním stylu podle návrhu italského architekta Pietra Spazzo. V roce 1646 po vypálení vojsky Juraje Rákocziho I. byl klášter, synem zakladatele Gabrielem Erdödym a jeho manželkou Juditou Amade, obnoven a rozšířen. V roce 1663 byl klášter vypálen při tureckém vpádu a po jejich vytlačení znovu císařskými vojáky. Další pohroma přišla v roce 1683, kdy jej poničili vojáci Imricha Tököliho. V roce 1697 zde byl při násilném verbování během poutě zavražděn lichtenštejnský voják. Po této události byl 9. ledna 1701 kostel znovu vysvěcen. Při epidemii cholery 9. září 1710 v klášteře zemřel známý náboženský spisovatel Benignus Smrtník, autor díla "Kunst dobre umríti", který již v té době psal slovenštinou. Z roku 1789 se dochovalo první dílo psané spisovnou bernolákovskou slovenštinou, nazvané Dúwerná zmlúva mezi mníchom a diáblom, jejímž autorem byl farář Juraj Fándly z nedalekého Naháče, jenž si v něm na klášter sv. Kateřiny stěžuje. Dne 22. července 1786 vydává císař Josef II. takzvané josefínské reformy, v nichž ruší kláštery, které se nevěnovaly dobročinné nebo pedagogické činnosti. V důsledku toho byl zrušen i klášter sv. Kateřiny a mniši museli místo opustit. Poslední řeholníci se vystěhovali 10. února 1787. V letech 1788-1792 v opuštěném klášteře žilo sedm vojenských invalidů z Trnavy. Poté již byl komplex zcela opuštěn a pro obyvatele okolních vesnic se stal zdrojem stavebního materiálu. V roce 1793 byly zloději vykradeny hrobky pod kostelem. V roce 1797 opuštěné objekty koupil hrabě Jozef Erdődy z úcty k ostatkům svých předků. V roce 1811 bylo do Dechtic odvezeno sousoší Kalvárie, které stávalo u kostela, a v roce 1835 je naposled zmiňován strážce bývalého areálu. První historikové se o ruiny začínají zajímat již koncem 19. století. Ve 30. letech 20. století se na Katarince pořádaly tábory s výlety františkánských noviců. V roce 1995 vznikl spolek na záchranu areálu a v letech 2005-2006 bylo provedeno statické zajištění věže a konzervace zdiva. V letech 2008, 2009 a 2011 byl prováděn archeologický průzkum a následná analýza nálezů.Text: historie
20.5. 2016 - Luděk Vláčil
Zdroje
informační tabule, http://www.katarinka.sk a další
|
Přihlášení |
