Bývalý klášter Františkánů s kostelem sv. Františka Serafínského byl vystavěn v letech 1651 – 1655 na náklady Maxmiliána z Valdštejna. Rozšířený byl v letech 1684- 85 o severovýchodní křídlo, které bylo poničeno požárem v roce 1707 a poté přestavěno. Kompletně byl kostel obnoven v letech 1822 – 24 po velikém požáru v roce 1803. Kostel je zevně v duchu empíru, v který byl přestavěn v letech 1822 – 1824. Budova je jednolodní, nárožní, obdélná, zpevněná opěráky. Půlkruhový presbytář k němuž přiléhá hranolová pseudorománská věž z roku 1842. Hlavní průčelí kostela je postaveno přímo do náměstí. Portál je barokní z roku 1707, nad ním nika, v níž je socha sv. Františka Serafínského a znak Valdštejnů. Zařízení: barokní z let 1707 – 1710, hlava oltáře pochází z roku 1708. Oltář je portálový, sloupový s kopií Correggiova obrazu Narození Krista a sochami sv. Kateřiny a Barbory. Dále potom obrazy sv. Františka a Narození Páně, obraz sv. Linharta a sochy sv. Jana Křtitele a sv. Václava na kruchtě od P. Rožáta z Mnichova Hradiště z let 1708 – 1711. Kazatelna je rokoková a pochází z konce 18. století. Přilehlý bývalý klášter je vystavěn v letech 1651 – 55, je to prosté jednopatrové čtyřkřídlé stavení vedle kostela upravené v první polovině 19. století.
Text: historie
9.12. 2005 - Aleš Marek / Umělecké památky Čech, svazek čtvrtý/
|
Přihlášení |
